Německo investuje miliardy, aby vyřešilo problémy s přetoky elektřiny

Berlín – Německo letos investuje 300 milionů eur (8,3 miliardy korun) do výstavby přenosové soustavy na východě země. Chce se tak vypořádat s kolísavým výkonem, který vzniká v důsledku rozšiřujících se obnovitelných zdrojů. Provozovatelé německých přenosových sítí se navíc obávají většího zatížení vlastní soustavy, až Česká republika a Polsko spustí transformátory, které mají nekontrolované přetoky německé elektřiny zastavit.

„Reagujeme na rostoucí příliv elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ řekl deníku Freie Presse Adolf Schweer ze společnosti Mitnetz. Ta spravuje přenosovou soustavu v Sasku, Durynsku, Braniborsku a Sasku-Anhaltsku. Podle něj by peníze měly směřovat jak do stavby nových vedení vysokého napětí a transformátorů, tak do modernizace současných technologií.

Na severovýchodě Německa se oproti jiným částem země vyrábí z obnovitelných zdrojů výrazně víc elektřiny. U zákazníků na distribučním území Mitnetz tvoří „zelená“ elektřina až 70 procent jejich spotřeby, v celém Německu je to přitom necelých 30 procent. Vzhledem k tomu, že výkon obnovitelných zdrojů na rozdíl od těch klasických kolísá v závislosti na počasí, znamená to velký nápor na přenosovou soustavu.

Jinými slovy, začne-li na severu Německa náhle hodně foukat, tamní větrné elektrárny vyrobí v krátkém čase velké množství proudu, který se přelije do české či polské přenosové soustavy a může způsobit problémy.

„Rezervy východoněmecké přenosové soustavy jsou vyčerpané,“ přiznal Schweer. Technici Mitnetz prý museli loni kvůli přebytku elektřiny z obnovitelných zdrojů ve 34 případech nechat odstavit klasické elektrárny. V roce 2013 se tak stalo 22krát.

Větrné elektrárny poblíž Loučné pod Klínovcem
Zdroj: Ivan Babej/ČTK

Němečtí odborníci navíc varují, že problém pro německou přenosovou soustavu vzroste, až Česko a Polsko uvedou do provozu transformátory na hranicích. Dosud totiž v případě nadměrné výroby v Německu část elektřiny přetéká do sousedních zemí, nová zařízení by však měla tyto toky zastavit. To bude znamenat větší zátěž pro Německo, kde dosud chybí infrastruktura pro dopravu „zelené“ elektřiny ze severu na jih země (o výstavbě transformátorů na české straně se dočtete zde).

Přetoky elektřiny z Německa znamenají pro sousední země ohrožení jejich vlastní přenosové soustavy. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS například musel na přelomu roku kvůli enormní výrobě severoněmeckých větrných parků přijmout mimořádná opatření za více než 60 milionů korun. V roce 2011 se Česko podle ČEPS dokonce ocitlo na pokraji tzv. blackoutu (kompletního výpadku proudu na velkém území).

Německo buduje obnovitelné zdroje v rámci svého projektu transformace energetiky. Země chce v budoucnu zcela opustit jadernou energetiku a omezit výrobu proudu z uhlí. Nahradit by je měly především větrné a solární elektrárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 9 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
včeraAktualizovánovčera v 04:03

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
28. 8. 2026

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
28. 8. 2026

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.