„Dohodáři“ asi budou muset zvýšit odvody na sociální pojistné, míní Jurečka

Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to v neděli uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.

Jurečka uvedl, že počet lidí pracujících na dohodu, kteří neplatí pojistné na sociální zabezpečení, se razantně zvýšil během koronavirové pandemie. „Dneska máme přes šedesát miliard korun ročně, které se vyplácejí v dohodách, a jenom zhruba ze dvou miliard korun tohoto objemu je vypláceno pojistné. A ti lidé nebudou mít jednou důchody,“ uvedl ministr.

Jurečka má v úmyslu systém zpřehlednit a lidem sdělit, že pokud chtějí od státu něco očekávat k důchodu, měli by do systému „adekvátně férově“ odvádět sociální pojistné. „Kdybychom všichni v tomto státě byli dohodáři a tento stát měl fungovat na platbách od dohodářů, tak ten stát není financovatelný, skončí,“ dodal.

Ministr připustil, že nebude jednoduché dosáhnout dohody na důchodové reformě. Dosavadní schůzky se zástupci opozičních hnutí ANO a SPD ale ukázaly, že „je vůle se na těch podstatných věcech konstruktivně dohodnout“, uvedl Jurečka. Podle něj reforma musí nadále počítat s mezigenerační solidaritou a oceněním rodičovství.

Poslanec a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) potvrdil, že hnutí chce k reformě přistupovat konstruktivně. Chce například zvýhodnit daňovou podporu zaměstnavatelů přispívajících na sociální zabezpečení zaměstnanců, zlepšit prorodinnou politiku, nechce měnit parametry pro řádnou valorizaci penzí. S Jurečkou se shodl na tom, že reforma se nebude týkat lidí starších padesáti let.

Důchodová reforma

Jurečka tento týden uvedl, že se v rámci reformy nechystá zvýšit věkovou hranici pro odchod do penze z pětašedesáti na osmašedesát let, jak navrhují někteří experti. Podle něj by se při nástupu do důchodu měla zohledňovat délka života, odpracovaná doba či náročnost profese.

Důchod z veřejného systému tvoří v Česku kolem pětadevadesáti procent příjmu seniorů. Odvody na penze jsou výrazně nižší než výdaje, letos by deficit mohl činit kolem osmasedmdesáti miliard korun. Experti navrhují ke zmírnění zadlužení mimo jiné zpomalit valorizace, omezit počet předčasných důchodů a zvyšovat postupně dál penzijní věk. Život v Česku se prodlužuje a počet i podíl lidí nad pětašedesát let podle statistiků roste.

Loni měli muži naději na dožití 76,1 roku a ženy 81,9 roku. Lidí nad pětašedesát let žilo v zemi 2,2 milionu, tvořili jednadvacet procent obyvatel. Podle dřívějších plánů by člověk měl v penzi trávit zhruba čtvrtinu života. Povinná doba placení odvodů pro nárok na důchod trvá nyní pětatřicet let. Dříve do důchodu bez krácení částky mohou odcházet horníci a záchranáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali vztahy mezi prezidentem a premiérem

Ještě nedávno odmítal premiér Andrej Babiš (ANO) obnovit schůzky s prezidentem Petrem Pavlem. V pondělí se ale premiér s prezidentem setkají. Řešit mají zahraniční politiku. „Určitě jsme svědky dobré vůle scházet se,“ uvedl v pátečních Událostech, komentářích exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Je velmi dobře, že se scházejí, že se obnovily schůzky mezi předsedou vlády a prezidentem republiky,“ dodal. „Teoreticky by na smíru měli mít zájem oba,“ míní analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Platí ale podle něj, že zahraniční politika je do velké míry „zajatcem“ politiky vnitřní. Debatou provázel Petr Obrovský.
před 2 hhodinami

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, ten to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.
02:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
před 7 hhodinami

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
před 8 hhodinami

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
před 9 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 19 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 20 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.