Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
Unijní špičky odsoudily obcházení sankcí proti Rusku. Shodly se na podpoře zelené ekonomiky
Události: Summit EU se věnoval pomoci Ukrajině (zdroj: ČT24)
Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
Na závěr prvního dne summitu se na tom shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny. Členské státy by podle přijatých závěrů měly pracovat na tom, aby se na území EU vyrábělo více obnovitelných technologií a těžilo, zpracovávalo a recyklovalo více strategických surovin.
Munice pro Ukrajinu
Přelomovou dohodu o společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu dotáhly členské země EU do konce v pondělí, přičemž na tento účel vyčlenily dvě miliardy eur ze společných fondů. Unie tím reagovala na opakované požadavky Kyjeva o vystupňování vojenské pomoci a také na problémy ukrajinské armády s nedostatkem dělostřelecké munice.
Podle závěrů summitu bude iniciativa kromě dělostřelecké munice pokrývat také dodávky dalších střel země-země a též raket, přijde-li z ukrajinské strany takový požadavek. EU bude „dál poskytovat silnou politickou, ekonomickou, vojenskou, finanční a humanitární podporu Ukrajině a jejím lidem tak dlouho, jak bude potřeba“, píše se v textu. K dalšímu vývoji cesty Ukrajiny do EU se však politici ve společném prohlášení nevyjádřili.
Politický a kulturní geograf Ostravské univerzity Vladimír Baar se domnívá, že Ukrajina musí dosáhnout při chystané jarní protiofenzivě aspoň některých úspěchů, aby její podpora ze strany Západu neklesala. Podle něj je také velmi důležité, aby sankce proti Rusku byly dodržovány, na což se chce nyní EU zvláště zaměřit.
Výzkumný pracovník Pražského centra pro výzkum míru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský řekl, že je velkou otázkou, jaké jsou rezervy obou bojujících stran. „Víme například velmi málo o tom, jaké ztráty utrpěla ukrajinská armáda. Stejně tak nevíme, zda nedostatek munice, který hlásí Ukrajinci, je dán skutečným nedostatkem, nebo tím, že už skladují munici pro chystanou protiofenzivu,“ řekl v Devadesátce ČT24. Je také otázkou, jak Rusové konsolidovali své dobyté pozice, aby odolali ukrajinské protiofenzivě.
Lídři EU jednali o vojenské pomoci Ukrajině (zdroj: ČT24)
Další sankce ve hře
Unijní lídři také vyzvali ostatní země, aby materiálně ani jinak nepodporovaly ruskou agresi, aniž by ovšem zmiňovali konkrétní státy. V poslední době se v této souvislosti soustředí pozornost na kroky Číny, která podle Spojených států zvažuje dodávky vojenské pomoci Rusku, ale zatím se pro takový postup nerozhodla.
Unie nevylučuje zavedení dalších sankcí ve snaze oslabit schopnost Ruska vést válku, podrobnosti ale výstup ze summitu nepřináší. Zdůrazňuje potřebu efektivně aplikovat existující postihy a bránit jejich obcházení.
Lídři sedmadvacítky se také zabývali snahou dohnat Moskvu k odpovědnosti za válečné zločiny, přičemž přivítali nedávnou dohodu na zřízení mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA). Nakonec v textu závěrů neuvítali vydání mezinárodního zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina, Evropská rada tento vývoj pouze „vzala na vědomí“.
GALERIE
Summit
Zelenskyj vyzval ke konání summitu o mírovém plánu
Summit se koná den po konci návštěvy čínského lídra v Moskvě, kde Si Ťin-pching mimo jiné propagoval svůj „mírový plán“ pro Ukrajinu. „Přímá komunikace mezi Si Ťin-pchingem a Volodymyrem Zelenským by byla vítána,“ řekl nizozemský premiér Mark Rutte před jednáním Evropské rady.
Do jednání se opět na dálku zapojil i Zelenskyj. Ukrajinský prezident vyzval k urychlení vojenské pomoci, „jinak se válka povleče“.
Podle zpravodaje Svobodné Evropy Rikarda Jozwiaka také řekl, že by rád v Kyjevě uspořádal „summit o mírovém plánu“, ovšem vzhledem k logistickým úskalím takového postupu lídry EU požádal, zda by se akce mohla konat v některé z unijních metropolí.
Varšava chce náhradu za pomoc Kyjevu
Estonská premiérka Kaja Kallasová se před začátkem summitu vymezila proti jakémukoli zmírňování sankcí proti Moskvě a uvedla, že spojenci Kyjeva by se měli dál snažit omezovat ruské příjmy z prodeje ropy.
Polský předseda vlády Mateusz Morawiecki oznámil, že jeho země bude žádat dalších 240 milionů eur (skoro 5,7 miliardy korun) z unijních prostředků jako náhradu za vojenskou pomoc pro Ukrajinu. To by byl zhruba pětinásobek částky, kterou podle Morawieckého zatím Varšava v této souvislosti z unijních peněz dostala.
Lídři EU se ve čtvrtek zúčastnili pracovního oběda s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Po jednání zdůraznili naléhavost urychlení dekarbonizace a vyzvali zejména velké ekonomiky světa, aby přišly s ambicióznějšími emisními cíli.
V pátek se český premiér Petr Fiala (ODS) zúčastní eurosummitu, jehož hlavními tématy budou koordinace fiskálních politik, správa ekonomických záležitostí a hodnocení finanční architektury hospodářské a měnové unie.
Fiala na tiskové konferenci před odletem připomněl, že Česko se v ekonomické oblasti zasazuje o posilování vnitřního trhu Evropské unie. „My se stavíme za prohlubování trhu a nechceme ty tendence, které jdou směrem k protekcionismu, protože to povede jenom ke snižování konkurenceschopnosti jednotlivých evropských zemí,“ řekl s tím, že pro země jako Česko by takový přístup byl velmi nevýhodný, neboť v dotační soutěži by nemělo šanci uspět.
Na tiskové konferenci také zopakoval, že Česko na úrovni EU dlouhodobě usiluje o to, aby jaderná energie byla chápána jako nízkoemisní zdroj, což je důležité pro tuzemský průmysl. Řekl také, že Evropa by i nadále měla posilovat svou nezávislost na Rusku v oblasti energetiky. „V tomto případě jdeme příkladem. Nepoužíváme už ruský plyn, na kterém jsme byli ještě minulý rok stoprocentně závislí,“ dodal.
Propíraná emisní norma
Evropskou komisí navrhovanou emisní normu Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, je podle Fialy třeba významně změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut.
„Myslím, že se podaří vytvořit silnou skupinu států, které ve výsledku upraví normu tak, aby byla příznivá pro náš automobilový průmysl a naše občany,“ uvedl.
O možnosti využívání syntetických paliv v nových autech po roce 2035 podobně jako Česko hovoří také Berlín. Podle kancléře Olafa Scholze je však Evropská komise na dobré cestě k nalezení dohody s Německem o syntetických palivech pro spalovací motory.
Unijní exekutiva tento týden předložila návrh, který má vyjít německým požadavkům vstříc. Itálie však zároveň začala prosazovat, aby se výjimka rozšířila na biopaliva.
Reforma trhu s elektřinou
Prezidenti a premiéři členských zemí EU ve čtvrtek na summitu zadali orgánům Evropské unie, aby se snažily do konce roku dojednat reformu trhu s elektřinou, kterou Evropská komise navrhla s cílem předejít prudkému růstu cen. Pomoci k tomu má zvýšení podílu dlouhodobých smluv či povinnost dodavatelů nabízet zákazníkům smlouvy s fixovanou cenou.
„Evropská rada vybízí zákonodárce, aby dosáhli svižné shody na všech relevantních návrzích pro urychlení zelené transformace a aby bezodkladně pokročili s prací na navržené úpravě designu vnitřního trhu EU s elektřinou ve snaze zajistit její přijetí do konce roku 2023,“ stojí v závěrech, které ve čtvrtek večer v Bruselu odsouhlasili prezidenti a premiéři sedmadvacítky.
Komise chce v zájmu stabilizace cen zavést pro dodavatele povinnost nabízet klientům v EU různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny.
Kromě většího podílu dlouhodobých smluv pak navrhuje také podmínit čerpání veřejné podpory takzvanými rozdílovými kontrakty s dlouhodobou pevnou cenou. Ty by státu umožnily při zvýšení tržní ceny elektřiny rozdělit nadbytečné příjmy mezi spotřebitele, pokud naopak cena klesne, dopláceli by výrobci rozdíl od výše stanovené ve smlouvě.
Jak to bude s podporou jádra?
„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň. Každý stát si ovšem i nadále může vybírat svůj energetický mix a sázet na jadernou energii, která může hrát významnou roli ve snaze o dekarbonizaci, dodala německá politička.
Šéfové států a vlád se shodli na zvýšení investic do výzkumu a vývoje inovací, které by se podle jejich představ měly v součtu veřejných a soukromých financí přiblížit třem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Šéfka komise podotkla, že tento cíl má EU již několik desetiletí a dosud se jí podařilo dostat na úroveň 2,3 procenta HDP. Některé mimoevropské země jsou v této věci mnohem dále, upozornila.
Lídři chtějí také dále usnadnit přeshraniční financování projektů a usnadnit zvláště malým a středním firmám přístup k penězům. V závěrech zmínili také přípravu takzvaného fondu suverenity na podporu evropských firem. Podrobnosti a způsob jeho financování, na něž mají státy různé pohledy, však nenabídli.