Prezidentská kancelář eviduje dva dokumenty, ve kterých prezident Miloš Zeman loni požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodepsání abolice. Vede je v utajovaném režimu. V odpovědi na žádost ČT podle informačního zákona to uvedl ředitel legislativního odboru Hradu Václav Pelikán. Není jasné, ve kterých kauzách Zeman o kontrasignaci k abolici žádal, jeho mluvčí na dotazy neodpověděl. Podle Deníku N chtěl prezident znemožnit zahájit případná trestní stíhání v případech skartace vrbětické zprávy a úniku utajovaných informací. Zeman odmítl, že by o abolici v těchto kauzách uvažoval.
Zeman loni požádal premiéra o spolupodpis k abolicím, přiznal Hrad. Dokumenty jsou tajné
Se zjištěním, že prezident Zeman loni v létě požádal premiéra Fialu o spolupodpis abolice ve dvou kauzách týkajících se jeho spolupracovníků, přišel Deník N. Fiala podle serveru žádost odmítl, veřejně to ale nekomentoval. Zeman pak popřel, že by chtěl abolici udělit.
„Z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání. A abolice je zastavení trestního stíhání,“ reagoval Zeman. V případě abolice nicméně prezident může také nařídit, aby bylo zastaveno už prověřování kauzy, které případnému stíhání předchází.
Prezidentská kancelář teď ale přiznala, že eviduje dva dokumenty, ve kterých Zeman v loňském roce žádal Fialu o spolupodpis k abolici. Česká televize to zjistila, když podle informačního zákona požádala Hrad o zaslání všech dokumentů, které prezident loni odeslal premiérovi a ve kterých požádal o spolupodpis k abolici.
Dokumenty jsou tajné
Hrad v odpovědi napsal, že dokumenty poskytnout nemůže, protože jsou utajované. „Bylo zjištěno, že kopie požadovaných informací jsou uloženy v tajné spisovně, jsou označeny stupněm utajení Tajné a evidovány jsou pod těmito č. j.: T 15/2022-OST-OLP a T 16/2022-OST-OLP. Je tedy zřejmé, že tyto informace nelze žadateli poskytnout,“ odepsal ředitel legislativního odboru Hradu Václav Pelikán.
Z odpovědi prezidentské kanceláře není jasné, ve kterých případech chtěl Zeman abolici udělit. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na otázky ČT neodpověděl. „Na dotazy, které jste zaslal, nemám žádné sdělení,“ reagoval. „Pokud jde o nějaké dokumenty, které mají být v utajovaném režimu, tak se k nim pan premiér nemůže z pochopitelných důvodů vyjadřovat,“ vzkázal Jakub Tomek z tiskového oddělení vlády.
Premiér měl údajně řešit abolici i s dalšími ministry
Policie loni vyšetřovala několik kauz, které se bezprostředně týkaly prezidentské kanceláře. V prvním případě se zabývala skartováním tajné zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích, ve druhém šlo o podezření, že důstojník BIS vynášel prezidentovi utajované skutečnosti o údajných odposleších jeho okolí. Tímto případem se zabývá také inspekce BIS, která minulý týden vyslechla i prezidenta Zemana.
Prezidentův požadavek premiér podle Deníku N neformálně řešil i s dalšími členy kabinetu. Pro své rozhodnutí u nich prý našel podporu. „Já to nebudu komentovat, to je skutečně záležitost pana premiéra. (…) Obecně si myslím, že abolice je instrument, který nesmí být nadužíván,“ řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády, případně podpis jím pověřeného člena kabinetu. Milosti uděluje prezident sám. V případě abolice prezident podle ústavy nařídí, aby se trestní řízení pro určitý trestný čin nezahajovalo, a pokud již zahájeno bylo, aby bylo zastaveno. Hrad v odpovědi pro ČT zároveň doplnil, že prezident v loňském roce žádnou abolici neudělil.
