Kromě zmrazování majetku lidí napojených na režim ruského prezidenta Vladimira Putina se nyní v Česku začíná hovořit i o jeho konfiskaci. K té už vyzvala Evropská unie s tím, že výnosy by sloužily k obnově zničené Ukrajiny. Pro zabrání majetku však Česko zatím nemá potřebnou legislativu. Ministerstvo financí tak nyní jedná s ústavními právníky o změně zákona.
Česko už některým Rusům zablokovalo majetek za několik miliard korun. Ukrajina ale teď usiluje o to, aby mohla použít jmění zabavené ve státech Evropské unie na nápravu válečných škod. „Máme speciální skupinu ustavenou vládou Ukrajiny, jejiž hlavním cílem je řídit proces použití těchto peněz pro ukrajinský rozpočet,“ uvedla ukrajinská novinářka Soňa Košinková.
Jenže k tomu Česko podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) potřebuje změnu legislativy. „Určitě bych to přivítal, ale musí to být ústavně komfortní,“ uvedl. Vláda už chystá novelu sankčního zákona , která by měla zrychlit samotné zabavování majetku. Pro případné konfiskace potřebuje další úpravy.
„Je pravda, že ta legislativa k tomu není připravená a vlastně není ani dohoda, jak by to mělo fungovat celoevropsky,“ uvedl ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) by bylo nutné v tomto případě prověřovat každý případ podle toho, jak moc byl dotyčný spjat s Putinovým režimem.
Otazník visí asi nad třiceti objekty
Pokud jde o způsob užívání majetku, má Česko pochybnosti u více než třiceti objektů, které vlastní přímo Ruská federace. „V některých domech ruská strana provozovala například načerno pekárny nebo sauny. Víme, že jsou nemovitosti užívané v rozporu s kolaudačním stavem,“ uvedl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Některé byty v Praze navíc Rusko dál pronajímá, neplatí však za ně daň z příjmu ani z nemovitosti. Nájemníci mnohdy ani nevědí, komu vlastně nájemné platí. „Podle mého názoru jsou ty právním smlouvy zpochybnitelné právě proto, že nevznikaly z dobrovolné svobodné vůle, ale pod tlakem a pod ruskými tanky,“ řekl náměstek ministerstva zahraničí Martin Dvořák.
Český dům v Moskvě
Ministerstvo zahraničí se rozhodlo po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu ukončit provoz Českého domu v Moskvě. Všichni nájemníci museli do konce dubna opustit více než padesátku bytů. Český dům teď funguje v udržovacím režimu, na jeho chod dohlíží tři čeští a čtyři ruští zaměstnanci.
Právě kvůli obavě o osud Českého domu podle některých úředníků Česko zatím nepřistoupilo k vyvlastňování. Resort zahraničí si zatím jen předvolal ruského velvyslance a protestoval proti způsobu užívání budov v Praze. Ruské velvyslanectví zatím na výtky ministerstva oficiálně nereagovalo, v prohlášení jen uvedlo, že nedělá nic protizákonného.
