Německá vláda schválila prodej 56 obrněných vozidel typu PbV-501 z Česka na Ukrajinu. Obrněnce původně patřily armádě socialistické NDR, nyní je vlastní česká firma. Informaci potvrdilo ČTK německé ministerstvo obrany. Server listu Die Welt píše o 58 bojových vozidel pěchoty. Prodej obrněnců, které mají podpořit Ukrajinu při obraně proti ruské agresi, ještě před dvěma lety Berlín zamítl.
„Spolková vláda ve středu souhlasila s reexportem 56 obrněných vozidel,“ řekla ČTK mluvčí německého ministerstva obrany. Jméno české firmy neuvedla a neupřesnil ho ani web Die Welt.
Se starou obrněnou technikou v České republice obchodují například firmy patřící do skupiny Czechoslovak Group (CSG). Její mluvčí Andrej Čírtek prohlásil, že kvůli potřebě ochrany utajovaných informací nemůže konkrétně reagovat na dotazy, jak se společnosti této skupiny podílí na pomoci Ukrajině.
„Můžu potvrdit, že se naše společnosti do této pomoci zapojily v koordinaci s vládou ČR a ukrajinským velvyslanectvím,“ poznamenal. Na počátku března CSG uvedl, že Ukrajině poskytne prostředky pro efektivní obranu.
Z Německa do Švédska, Česka a pak na Ukrajinu
Téměř šest desítek bojových obrněných vozidel by mělo na Ukrajinu dorazit během několika týdnů. Podle serveru Die Welt je ještě potřeba „je dát do pořádku“.
Bojové vozy vybavené děly patřily podle německého listu do standardní výbavy armád Varšavské smlouvy. Po sjednocení Německa se staly majetkem bundeswehru, který je koncem devadesátých let předal švédské armádě. Ta je později prodala české firmě. V případě obrněnců od české firmy jde podle Die Welt o první dodávku takovéto vojenské techniky pro Ukrajinu schválenou německou vládou.
Vláda Angely Merkelové vývoz nepovolila
Firmy a státy, které chtějí do třetích zemí vyvážet původně německé zbraně, musí vždy žádat Berlín o souhlas.
Česká společnost o prodej vozidel na Ukrajinu usilovala už v roce 2019. Tehdy ale její žádost Německo zamítlo. Někdejší vláda kancléřky Angely Merkelové totiž nechtěla ani zprostředkovaně dodávat žádné zbraně na Ukrajinu, aby neohrozila dialog s Ruskem.
Tuto politiku změnil až letos po velkém tlaku nový kabinet Olafa Scholze.
