Ústavní soud zamítl návrh Krajského soudu v Ostravě na zrušení části zákona o zaměstnanosti. Novela přijatá v roce 2017 stanovila, že člověk nebo firma žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání musí složit na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce ČR kauci 500 tisíc korun. Povinnost se vztahovala i na agentury práce, které povolení získaly už v minulosti podle dřívější právní úpravy.
Podle soudce zpravodaje Jana Filipa je právní úprava racionální a výše kauce akceptovatelná. Cílem kauce je to, aby vznikaly jen přiměřeně zabezpečené agentury práce, nikoliv účelově zakládané prázdné skořápky. „Některé agentury byly tak slabě finančně zabezpečené, že to byl problém i pro postavení zaměstnanců jako takových,“ řekl novinářům Filip.
Na ostravský krajský soud se obrátila se správní žalobou firma, která žádala o posečkání s úhradou, respektive o rozložení kauce do splátek. Úřad práce jí nevyhověl s tím, že zákon pro úhradu kauce jasně stanovil termín 30. října 2017, přičemž nesplnění povinnosti automaticky znamená zánik povolení ke zprostředkovatelské činnosti. Krajský soud se na základě konkrétní kauzy obrátil na ústavní soudce, kteří se problematikou zabývali od roku 2018.
Kauce má zabránit vzniku nezajištěných agentur
Když politici novelu v roce 2017 schvalovali, zdůvodnili ji zajištěním finanční způsobilosti pracovních agentur. Hovořilo se také o tom, že zákon zabrání účelovému zakládání agentur a obcházení právních předpisů ve zdravotním a sociálním pojištění.
Podle krajského soudu zvolená právní úprava není přiměřená vytyčenému cíli. V návrhu kritizoval skutečnost, že se kauce uplatňuje plošně a že je poměrně vysoká, pro některé subjekty přímo likvidační. Ústavní soudci ale v nálezu uvedli, že agentur práce v Česku po zavedení kauce neubylo, ale naopak přibylo.
