Očkovací certifikáty budou platit jen devět měsíců až od února. Epidemie setrvale klesá

Nahrávám video

Ve středu přibylo v Česku 6145 potvrzených případů nemoci covid-19. Je to o pětinu méně než před týdnem. Také ale oproti předchozí středě skoro o polovinu klesl počet testovaných, zhruba na 54 tisíc. Za uplynulý týden se také asi o čtvrtinu snížilo množství hospitalizovaných s covidem-19 na 3363 lidí, z nichž 637 bylo ve vážném stavu. Certifikáty o očkování proti covidu-19 pak budou platit pouze devět měsíců až od 1. února. Ve čtvrtek večer bude ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v souvislosti s šířením varianty omikron jednat s týmem odborníků o zkrácení karantény na pět dní, rozhodnutí představí příští týden.

On-line přenos

Koronavirus - prosinec

  • 23:52

    Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

  • 20:59

    Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.

  • 20:53

    Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.

Původně ministerstvo zdravotnictví avizovalo, že změna v platnosti očkovacích certifikátů nastane od 1. ledna. Změna vychází z nařízení Evropské unie, která platnost od 1. února zavádí pro všechny členské státy. Po devíti měsících od dokončeného očkování bude třeba absolvovat přeočkování.

„Posunutím zkrácení platnosti očkovacích certifikátů z ledna na únor získáme čas, který využijeme k podání posilující dávky co největšímu počtu osob a také pro přesné stanovení podmínek pro osoby, které z jakéhokoliv důvodu nemohou dostat posilující dávku,“ sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Platnost očkovacích certifikátů nebyla nejprve nijak omezená. Poté byla platnost administrativně nastavena na čtyři roky, což nyní ukazuje i aplikace Tečka.

„Doufám, že se to projeví tak, že se co nejvíc občanů bude moct naočkovat třetí dávkou. Od začátku příštího roku otevíráme možnost třetí dávky pro občany starší osmnácti let a teď intenzivně zahajujeme diskusi, aby byla možnost co nejdříve i pro starší šestnácti let,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. 

V Česku se očkuje od konce loňského prosince. Podáno bylo za celou dobu očkování přes 15,4 milionu dávek vakcín. Plně naočkováno je tak více než 6,6 milionu lidí. Ve středu si pro očkování přišlo asi 66 tisíc lidí, což je o 12 procent méně než před týdnem.

Většinu očkovaných ve středu tvořili již plně naočkovaní lidé, kteří si přišli pro posilující dávku vakcíny. Dohromady už dostalo posilující dávku skoro 2,4 milionu lidí, více než třetina plně očkovaných.

Válek bude jednat o zkrácení karantény kvůli omikronu

U karantén a izolací by mělo dojít ke změnám. Resort zvažuje jejich zkrácení. Nyní trvají dva týdny. Karanténu může člověk bez příznaků ukončit po sedmi dnech, pokud má negativní test. 

Ministr zdravotnictví ve čtvrtek večer zasedne s týmem odborníků z Národního institutu pro zvládnutí pandemie vedeného vakcinologem Romanem Chlíbkem. Mluvčí resortu Ondřej Jakob řekl, že dnes informace o jednání podávat nebude.

Konkrétní rozhodnutí tom, jak dlouhá karanténa bude, má padnout po jednání vlády příští týden ve středu. „Nejde jenom o délku, jde o to, jak se bude ukončovat, jak se bude zahajovat, jak to bude hrazené, jak se co nejjednodušeji lidé do té karantény dostanou,“ uvedl Válek.  

Podle Válka je varianta omikron infekční zhruba tři dny po objevení příznaků. Stát v lednu počítá s rychlým růstem počtu nakažených a další zátěží nemocnic. Riziko hospitalizace je sice u varianty omikron nižší, jenže tuto vlastnost zřejmě vyváží rychlost šíření a počet infikovaných. Modely zatím kalkulují s variantou, že péči lékařů bude potřebovat zhruba stejné množství lidí jako na podzim.

„Jenomže k tomu si připočtěmě to, co v těch nemocnicích ještě teď je. A také to, že to všechno proběhne poměrně velmi rychle. Riziko, že nemocnice zažijí velmi špatný leden a možná i únor, na stole prostě je,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. 

Epidemie nadále zpomaluje

Na konci listopadu byla rychlost šíření nákazy nejvyšší za celou dobu epidemie, když za den přibylo téměř 28 tisíc případů covidu-19. Od té doby se denní nárůsty počtů nakažených postupně snižují. Už v minulém týdnu se dostaly na nejnižší úroveň za všední den od konce října. Středečních 6145 případů tento rekord znovu vylepšilo, jedná se opět o nejnižší nárůst za všední den od 29. října.

V posledních dnech však kromě množství nově nakažených značně klesají i počty prováděných testů. Ve středu bylo provedeno asi 40 tisíc PCR testů a přes 14 tisíc antigenních, což bylo dohromady o 45 procent méně než před týdnem.

Rostou proto podíly odhalených případů nákazy na počtu provedených testů. U preventivních a plošných testů, kterých je prováděno nejvíce, podíl pozitivních vzrostl z 3,29 procenta za předchozí středu na 5,59 procenta.

U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z 9,83 procenta na 14,07 procenta, což bylo nejvíce za poslední dva týdny. Podíl pozitivních u diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 21,53 na 25,61 procenta.

Nejlépe na Karlovarsku, nejhůře v Praze

Za celou dobu epidemie v Česku od začátku loňského března bylo zaznamenáno asi 2,47 milionu případů nákazy a s covidem-19 zemřelo 36 061 lidí. Za uplynulý týden zemřelo podle ministerstva zdravotnictví 419 lidí, což bylo zhruba o 29 procent méně než za předchozí týden.

Asi tři týdny se snižuje také incidenční číslo, tedy počet nových případů covidu-19 za posledních sedm dní na každých 100 tisíc obyvatel. Ze středečních 338 případů kleslo ke čtvrtku na 323 případů. Snížilo se téměř ve všech regionech. Nejvyšší bylo incidenční číslo opět v Praze s 393 případy a nejnižší v Karlovarském kraji se 196 případy.

Počet zemřelých s covidem-19 za celou dobu epidemie od začátku loňského března přesáhl 36 tisíc. V poslední době denní počty úmrtí klesají.

Omikron tvoří 10 až 15 procent nákaz

V Česku je zatím 57 případů nákazy koronavirem varianty omikron potvrzených celogenomovou sekvenací. Za poslední týden do 26. prosince laboratoře odhalily diskriminačními testy dalších 108 podezření na tuto variantu, což je zhruba 0,6 procenta, vyplývá z týdenní zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ve středu uvedl, že omikron přinese další vlnu epidemie na přelomu ledna a února. Podle českého výrobce PCR testů Diana Biotechnologies ale tvoří už teď zhruba patnáct procent všech vzorků, v Praze víc. Převládne podle něj už na konci prvního lednového týdne.

„Odhadujeme, že za 28. prosince bylo v Česku za den až okolo pěti set nových případů. Počet případů s omikronem se zdvojnásobuje každé dva až tři dny,“ napsali zástupci firmy na Twitteru. Vycházejí ze zhruba 120 tisíc testů ze sedmi krajů. Z výsledků usuzují, že v Česku převládne omikron už na konci prvního lednového týdne a do 12. ledna počet nových případů omikronu přesáhne 10 tisíc a bude dál růst.

Zhruba deset až patnáct procent nákaz tvoří omikron také podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška. 

Případy omikronu už byly zaznamenány ve většině českých a moravských krajů. SZÚ už před týdnem uvedl, že se kromě případů u turistů po návratu zejména z Afriky šíří také komunitně. Za předchozí týden zachytily podle dat ústavu vzorky s podezřením na tuto mutaci laboratoře působící v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Liberci, Zlíně, Havlíčkově Brodě, Českých Budějovicích nebo Ostravě. Do nich ale mohou být sváženy i vzorky z jiných regionů.

V předchozím týdnu bylo podle SZÚ provedeno více než 17 tisíc podrobnějších diskriminačních PCR testů, na variantu koronaviru delta připadá nadále 98 procent případů. Celogenomovou sekvenací bylo za celý rok vyšetřeno téměř 20 tisíc vzorků. Výsledky jsou k dispozici za týden až tři týdny od data odběru vzorku, který byl dál testovaný.

Ministerstvo zpřísní podmínky návratu pro neočkované z několika zemí

Pro neočkované Čechy se od pondělí zpřísní podmínky návratu z některých evropských zemí. Do přísnějších kategorií budou zařazeny Itálie, Švédsko, Lotyšsko, Maďarsko či Rakousko. V tiskové zprávě to dnes sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Důvodem zpřísnění je šíření koronavirové varianty omikron. Mírnější podmínky naopak budou nově platit v případě cest z Rumunska.

Kvůli šíření omikronu budou od pondělí nově na mapě cestovatele v nepřísnější, tedy tmavě červené kategorii umístěny Itálie, Malta a Švédsko. V červené budou nově Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Azorské ostrovy, a naopak Rumunsko se přesune do zelené kategorie.

Mezi zelené země bude i nadále patřit Vatikán, z mimoevropských zemí pak Argentina, Austrálie, Bahrajn, Chile, Indonésie, Kolumbie, Korea, Kanada, Katar, Kuvajt, Macao, Nový Zéland, Saúdská Arábie, Peru, Spojené arabské emiráty, Rwanda, Uruguay nebo Tchaj-wan.

Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději čtrnáctý den po příjezdu. Dotyčná osoba mimo domov musí nosit respirátor do obdržení výsledku testu. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také zde platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář s výjimkou individuální dopravy.

Podmínky při návratu se kromě cest z některých jihoafrických států netýkají osob, které mají dva týdny ukončené očkování nebo v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění covid-19. Zůstává ale povinnost vyplnit příjezdový formulář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 45 mminutami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 1 hhodinou

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 2 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 2 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 12 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 12 hhodinami

Nejen powerbanky a tekutiny. Cestující se pokoušeli vzít do letadla i meč nebo vzduchovku

Bezpečnostní kontrolou na letišti lidé nejčastěji neprojdou kvůli powerbankám s příliš vysokou kapacitou nebo tekutinám, které překračují povolený objem. Při letošních letních kontrolách ale objevili zaměstnanci letišť i kurióznější předměty – například meč, šavli, vodní pistoli nebo vzduchovku. České televizi to řekli oslovení mluvčí letišť v Praze, Brně a Ostravě.
včera v 08:00

VideoDuševní potíže se týkají až každé páté rodičky, ministerstvo chce plošný screening

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.