Zdražování v Česku nepolevuje. Průmysloví výrobci ve srovnání s loňským říjnem navýšili ceny zhruba o dvanáct procent, zemědělci za stejné období o čtrnáct procent. Argumentují vyššími náklady na energie, pohonné hmoty i zaměstnance. Dražší jsou tak obilí, mléko i maso. Jeho producenti ohlašují zvyšování cen.
V pondělí oznámily zdražení masa o desetinu společnosti Maso uzeniny Polička a Maso uzeniny Písek. Firmy tak reagují na zvyšování mezd, zdražování pohonných hmot, energií, obalů nebo koření. Poličský producent se prezentuje jako největší zpracovatel hovězího masa v Česku.
Spirála rostoucích cen
S rostoucími náklady se stejně jako zemědělci potýkají také rodinné farmy. „Teď je to smrtící spirála, protože ceny krmných směsí narostly jenom v letošním roce téměř o patnáct procent, energie avizovaná od 1. ledna o třicet procent, teplo následuje za ní a nafta zdražila o víc než třicet procent,“ říká jednatel farmy Zephyr z Františkových Lázní Jiří Vacek.
Podobně jako zemědělcům rostou náklady i zpracovatelům masa – masokombinátům a řezníkům. Na ty navíc tlačí právě zemědělci. Předseda Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík potvrzuje, že situace se vyhrocuje. „V Evropě se mluví o stávce. Zemědělci se pomalu bouří, že za ty peníze to nechtějí dělat. Ideální stav by byl, kdybychom mohli zdražit o deset procent.“
Tím se vlna zdražování přelévá dál, do obchodů. Maso přitom patří mezi pravidelné položky v nákupních košících, v regálech zákazníci nejčastěji sahají po celých kuřatech nebo masu na řízky. Cena například hovězího zadního masa bez kosti byla přitom v říjnu podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrně 223,43 koruny za kilogram, u celého kuchaného kuřete se stejná váha prodává v průměru za 59,82 koruny. ČSÚ při zjišťování cen využívá data z pokladen obchodních řetězců.
Vepřové maso zlevnilo, ale podraží
Ceny prasat určených k porážce však za období od října 2020 do října 2021 klesly, o necelých osm procent. Někteří chovatelé se tak rozhodují, jestli s chovem neskončit. Za poklesem cen stojí podle chovatelů hlavně uzavření restaurací kvůli koronaviru a s tím spojený menší odběr masa nebo africký mor prasat.
Podle majitele karvinské Farmy Stonava Tadeáše Kocha jsou ceny likvidační. „Výkupní cena je 24,90 v živém, což je prakticky pro všechny dodavatele v České republice konečná. To je konec prasat v Čechách.“ Předseda Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha jeho slova potvrzuje. „Chovatelé prasat prodávají vepřové nebo živá prasata na jatka za cenu jako v roce 1992. Ale mezitím náklady extrémně narostly.“
Počty prasat v Česku dlouhodobě klesají – za posledních dvacet let jich ubylo více než pětapadesát procent. Aktuálně se zemědělci starají o více než milion a půl kusů. Někteří se rozhodli chov ukončit. „Každé prase, které odchází na jatka, dotujeme tak tisícikorunou, a to opravdu nejde,“ potvrzuje ředitel Zemědělského družstva Hraničář Loděnice Tadeáš Kramný.
Podle Pýchy vedl prasečí mor k tomu, že se zastavil vývoz vepřového masa především do Číny, vepřové se tak musí uplatnit na evropském trhu a nabídka převyšuje poptávku. To vedlo v polovině loňského roku k velkému propadu cen. Zemědělský svaz nicméně předpokládá, že i za vepřové si po stabilizaci trhu připlatíme.
