Státní zástupce v úterý navrhl pro obžalované v kauze rozdělování sportovních dotací na ministerstvu školství tresty od pěti do deseti let vězení, peněžité tresty a také zákazy činnosti. Deset let odnětí svobody žádá pro bývalou náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou. Pro někdejšího šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu chce devět let vězení a peněžitý trest 25 milionů korun, pro šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu pět let vězení a dvoumilionový trest.
Obžaloba tvrdí, že Kratochvílová ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch Peltovy Fotbalové asociace ČR (FAČR) a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Obžalované jsou i obě zmíněné organizace, exředitel ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza a generální sekretář ČUS Jan Boháč.
Kvůli případu rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve FAČR vzdal z vazby.
„Mám za to, že provedené dokazování potvrdilo důvodnost podané obžaloby. Obžalovaní Kratochvílová a Bříza jako úřední osoby odpovědné za rozdělování dotačních prostředků zvýhodňovali konkrétní žadatele o dotace na základě požadavků obžalovaných Pelty, Jansty a Boháče,“ prohlásil státní zástupce Ondřej Trčka ve své závěrečné řeči u pražského městského soudu.
Informace o rozdělení peněz
Odmítl tvrzení Kratochvílové, že Peltu s Janstou jí přidělila ke komunikaci Valachová. „Nikdy nezastávali funkci poradců, ministryně o tom neměla žádné povědomí,“ uvedl s odkazem na svědeckou výpověď Valachové. „Obžalovaní Pelta s Janstou nebyli jakkoliv oprávněni vstupovat do běžícího dotačního řízení, a to ani vzhledem k jejich členství v Národní radě pro sport,“ pokračoval.
Dodal, že jiní členové rady na rozdíl od dvojice obžalovaných mužů interní informace o rozdělování peněz nedostávali a výsledky se dověděli z webu ministerstva až po ukončení dotačního řízení.
Neveřejné informace si obžalovaní podle Trčky předávali konspirativně, snažili se je neřešit v telefonních hovorech a navenek předstírali, že nic nevědí.
„Hodnocení důkazní situace od státního zástupce je zcela mimo realitu,“ reagoval Jansta. „Už roky se snažíme vysvětlovat, že naše kroky v rámci dotačních procesů byly naprosto oprávněné a legitimní a měly pouze napravit deformace v rozběhnutém dotačním řízení bez pravidel,“ dodal.
Výsledek soudu ve všech médiích
Trčka klade obžalovaným za vinu pokus o zneužití pravomoci úřední osoby, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Peltovi navíc podplacení a Kratochvílové přijetí úplatku, což se týká mimo jiné bytu v centru Prahy, který poskytl Pelta své milence Kratochvílové a který odposlouchávala policie.
Kratochvílové Trčka navrhl vedle deseti let vězení také šestimilionový peněžitý trest a pětiletý zákaz služebního poměru ve státní správě, Břízovi šest let vězení, dvoumilionový trest a rovněž pětiletý zákaz činnosti.
Pro Peltu a Janstu chce pětiletý zákaz práce ve statutárních orgánech spolků. Pro tajemníka ČUS Boháče žádá stejně dlouhý zákaz činnosti, pět let vězení a dvoumilionový trest. ČUS má zaplatit 2,5 milionu korun, FAČR pět milionů a Trčka také chce, aby zveřejnily odsuzující rozsudek ve třech celostátních tištěných médiích.
Obžalovaní vinu odmítají. Ministerstvo se po nich domáhá náhrady škody ve výši 1,116 miliardy korun.
