Prvními tématy v předvolební debatě lídrů v Praze byla inflace a růst cen bydlení. Politici se shodují, že je potřeba rozhýbat výstavbu nového bydlení všemi možnými způsoby. Ostré neshody mezi nimi naopak vyvolává institut možného zdanění bytů těm, kteří je nevyužívají. Diskutovali Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.
Inflace zdražuje i bydlení. Volební lídři v Praze chtějí hlavně stavět, neshodnou se na danění prázdných bytů
57 minut
Lídři pražských kandidátek o inflaci a bytové politice
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Jde o nejvýraznější růst sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky.
„Jsem rád, že členové bankovní rady v sobě našli odvahu a pokusili se zastavit inflaci. Je velmi důležité, aby střadatelé měli výhody oproti těm, kteří dluží,“ řekl k rozhodnutí ČNB Jiří Hynek (PŘÍSAHA).
„Rozumím tomu, proč to Česká národní banka udělala, ale nelíbí se mi to, protože to zdraží bydlení, hypotéky a zpomalí to hospodářský růst,“ hodnotí krok Jana Maláčová (ČSSD).
„Překvapila mě ta výše 0,75 procenta, beru to jako reakci šokovou terapií, je potřeba si říct, jestli ta inflace jde od poptávky nebo nabídky. Pozitivní je, že posílí koruna a zlevní dovoz, to je za mě hlavní cíl,“ říká Patrik Nacher (ANO).
„Je to nepříjemné, zdraží to úvěry lidem, kteří si na něco půjčili. Ale na druhou stranu oceňujeme, že máme českou korunu a nezávislou měnovou politiku. Věříme, že Česká národní banka je složená z expertů, kteří vědí, co dělají,“ předpokládá Josef Nerušil (SPD).
„Jakkoliv se paní ministryně Schillerová snažila tlačit na bankovní radu, tak ta se udržela nezávislá. To je klíčová informace, že je Česká národní banka nezávislou institucí a krotí inflaci, která je tvořena dluhem a dalšími důvody, které má na svědomí i vláda,“ řekla Markéta Pekarová Adamová (SPOLU).
„Rychlé zdražování je i důsledkem ekonomické nekompetentnosti současné vlády, na které musela centrální banka reagovat. Na nás nyní je, abychom byli rádi, že si uchovala nezávislost a dostála role řešit cenovou stabilitu,“ navazuje Olga Richterová (PirátiSTAN).
„Důvodem bylo zastavit zdražování, to se projeví až v průběhu druhého pololetí příštího roku. Kromě toho je tu dovážená inflace, která nebude zastavena. Projeví se to u hypoték, dopadne to na nízkopříjmové, středněpříjmové a mladé rodiny i firmy,“ předpovídá Marta Semelová (KSČM).
Bytová krize
S inflací úzce souvisí i cena, kterou Češi platí za bydlení. „Základní problém je, že se nestaví dost bytů, poptávka je mnohem vyšší než nabídka,“ upozorňuje Markéta Pekarová Adamová (SPOLU). Vláda podle ní měla příležitost zrychlit stavební řízení, což se nestalo. Navrhuje taky, aby se stát zaručil při žádostech mladých lidí o úvěry na pořízení prvního bydlení. Nejlepším řešením je ale dle ní, aby se víc stavělo.
„V Praze je podle developerů v určité fázi stavebního řízení zamrzlých asi 110 tisíc bytů,“ uvádí Patrik Nacher (ANO). Viní za to TOP 09, která byla v Praze u vlády. To Markéta Pekarová Adamová odmítá a brání se, že nejvíc staví soukromí investoři a ne města.
„Praha od roku 1999 nedělala nic jiného, než že prodávala obecní byty a žádné nestavěla. Ze sněmovny tomu můžete pomoci změnou stavebního zákona, ale alfou a omegou je ochota obcí ty byty stavět,“ myslí si Jiří Hynek (PŘÍSAHA).
„Za starých dob tady každý mohl bydlet, teď je to nesmírně drahé,“ uvedla Marta Semelová (KSČM). Praha je podle ní unikátní v tom, že 80 procent bytů je soukromých a 20 procent nájemních. Navrhuje, aby i stát sám stavěl byty, zaměřit se komunisté chtějí i na prázdné byty.
Josefu Nerušilovi (SPD) vadí, že při privatizaci bytů v devadesátých letech se některé z nich změnily na kanceláře či jiné prostory. „Teď si musíme položit otázku, jak z toho ven. SPD navrhuje družstevní výstavbu jako nejrozumnější způsob, jak nasytit bytovou potřebu,“ říká Nerušil. Předpokládá, že by obec stavěla na svém pozemku ve spolupráci s družstvem a developerem a byty by se pak nabídly potřebným rodinám.
S byty, kde nikdo nebydlí dlouhodobě, se podle Olgy Richterové (PirátiSTAN) potýkají všechna velká města. „Vedle družstevního bydlení a podpory obcí jsme se ještě pustili do oprav městských bytů,“ popisuje konkrétní kroky, které Piráti dělali například v Praze. Upozorňuje také na důležitost transparentnosti pravidel pro přidělování příspěvků například na infrastrukturu při výstavbě. Sankce za neobsazené byty ale Richterová odmítá.
„Chceme pokutu za prázdný byt, chodíme okolo horké kaše (reagovala na své předřečníky v debatě - pozn. red.), ale mladí odkládají kvůli předraženému bydlení zakládání rodiny,“ konstatovala Jana Maláčová (ČSSD). Za bytovou krizi viní ANO, které drží osm let resort pro místní rozvoj. Stavět musí kromě soukromníků i stát, Maláčová plánuje, že by to mohlo být až 50 tisíc bytů ročně. Zároveň by chtěla, aby se platila daň z neobsazených bytů, pokud v nich někdo nebude mít déle než šest měsíců v kalendářním roce trvalé bydliště.
Řešení prázdných bytů
„V Praze je šíleně drahé bydlení, jak ceny nájmů, tak nových bytů. Desetitisíce domácností žije v nevyhovujícím bydlení v azylových domech a na ubytovnách. Nový občanský zákoník umožňuje vyvlastnění bytů, které se nechávají prázdné a chátrají,“ zmiňuje Marta Semelová (KSČM). Chtěla by mezi politiky zahájit jednání o tomto tématu, aby byty nesloužily ke spekulaci.
Touto cestou nechce jít Olga Richterová (PirátiSTAN). „Chci zdůraznit, že v této debatě se ukazuje, jak by někteří jenom nařizovali a šli cestou represí a restrikcí. My chceme jít cestou pozitivních motivací, a aby obce dávaly druhy garancí,“ zmiňuje Richterová případy, kdy se lidé bojí pronajímat byty, aby se jim něco nestalo. Část problému s bydlením u seniorů lze podle ní řešit i větší osvětou ohledně možného příspěvku, s kterou mohou pomoci kontaktní centra v obcích.
„Je pravda, že důchodci čerpají málo dávky na bydlení, ale oni je čerpat ani nechtějí,“ zmiňuje Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní dávky senioři berou jako hanbu. Chtěla by dostat bytový trh pod kontrolu a více do něj zapojit stát. „Potřebujeme srazit ceny dolů,“ apeluje Maláčová.
„Jediný způsob, jak řešit drahé byty a nájmy, je mít dostatek bytů. V padesátých letech se nejdřív byty zabíraly, pak se tam stěhovali nájemníci, v šedesátých letech se platily nadměrné metry, takže staří lidé se museli stěhovat do malých špeluněk,“ reaguje Jiří Hynek (PŘÍSAHA) a nesouhlasí s jakýmkoliv daněním nevyužívaných bytů. Jako jediné řešení vidí výstavbu.
„Shodneme se asi všichni, že je potřeba stavět, na to jsou recepty různé. V Praze je ten problém, že je tu 57 dalších městských částí, nejrychleji byty postaví vždy developer, jsem skeptický k tomu, aby stavělo město nebo stát,“ uvádí Patrik Nacher (ANO). Zmiňuje možnost regulace krátkodobých pronájmů prostřednictvím například Airbnb, která by podle něj snížila ceny pronájmů.
„Je mi 35 let, mám dvě malé děti, a když to tak poslouchám, tak než se tohle všechno zrealizuje, tak já půjdu do penze,“ reaguje na předchozí debatu Josef Nerušil (SPD). Nákup druhého bytu nebo například bytu pro děti by Nerušil rozhodně nenazýval spekulací. „Neměl bych za zlé lidem, že se jistí na stáří, protože nevěří, že budou mít důchody od státu a tak si koupí nemovitost. Velký majitel nemovitostí naopak ten trh kultivuje,“ konstatoval Nerušil.
Markéta Pekarová Adamová (SPOLU) přirovnává řešení bytové krize, jak ho navrhuje Jana Maláčová (ČSSD) a Marta Semelová (KSČM) k dobám socialismu a prezidenta Husáka. Řešení vidí ve zrychlení stavebního řízení a novelizaci stavebního zákona, jehož novou verzi má koalice SPOLU připravenou. „Chceme dosáhnout toho, aby maximálně trvalo vyřízení stavebního řízení čtyři měsíce a bylo maximálně digitalizované, chceme i snížit DPH na rekonstrukci bytů,“ uvedla.
115 minut
Předvolební debata ČT24: Lídři pražských kandidátek
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
