Brífink guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka ke zvýšení základní úrokové sazby
Na posledním měnovém jednání na počátku srpna rada zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovali čtyři členové rady ČNB. Jeden člen hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu a dva členové pro sazby beze změny. Nyní přichází další zvyšování, pro nějž zvedlo ruku pět ze sedmi členů bankovní rady.
„Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty letní prognózy jako výrazně proinflační, a tudíž vyžadující rychlejší zvyšování úrokových sazeb,“ okomentoval rozhodnutí bankéřů guvernér ČNB Jiří Rusnok. Tempo dalšího zvyšování sazeb dle jeho slov bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy.
„Na rozdíl od západní Evropy a Spojených států jsme měli o něco vyšší inflaci nad naším cílem, dokonce na hraně tolerančního pásma. Cítíme a vidíme z nových dat, že inflační očekávání se odpoutávají od naší dlouhodobé cílové hranice dvou procent,“ vysvětluje Rusnok, proč bankovní rada reagovala zdvojnásobením sazeb.
Doplnil také, že členové rady doufali, že zvyšování cen v důsledku vnějších šoků bude mít přechodný charakter, nicméně se ukazuje, že nikdo neví, jak dlouho tento přechod může trvat. Inflace v Česku už podle guvernéra ČNB není způsobována jen vnějšími vlivy, ale i domácími podmínkami, kdy firmy i domácnosti reagují na vývoj na trzích.
Růst sazeb by podle Rusnoka nemusel být tak výrazný, kdyby nebyla rozpočtová politika vlády tak rozpínavá. „Nemáme výraznější výhled, že by došlo ke konsolidaci fiskální politiky ve smyslu toho, že rozpočtová politika generuje výrazné deficity v době viditelného a výrazného ekonomického růstu. Tak je jasné, že to přispívá k určitému proinflačnímu prostředí a může to nepřímo ovlivňovat i naše rozhodování ve smyslu výhledu na přísnější nastavení měnových podmínek,“ říká guvernér ČNB.
Babišovi se rozhodnutí nelíbí, Skopeček jej považuje za nutné
Premiér Andrej Babiš (ANO) hodnotí čtvrteční krok centrální banky negativně. Zvýšení sazeb podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, naopak rozhodnutí ČNB nezmírní, je přesvědčen předseda vlády.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace problémy na trhu a navyšování sazeb dle jejích slov není řešením. „Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček,“ podotýká Schillerová.
Naproti tomu místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) vidí rozhodnutí rady ČNB jako logické a očekávané. „Pokud nechceme mít inflaci trvalou a nechceme rozbourat inflační očekávání, tak bylo nutné, aby k podobnému zákroku Česká národní banka přistoupila,“ hodnotí poslanec.
Události: ČNB zvýšila úrokové sazby
Rovněž lídr Pirátů Ivan Bartoš se domnívá, že ČNB neměla jinou možnost než krotit inflaci zdražováním úvěrů a hypoték. „O to víc zaráží, že se premiér s ministryní financí snažili banku ovlivňovat a přesvědčovat ji, aby úrokové sazby nezvedala, ačkoli inflace zrychluje i v okolních zemích. ČNB se dnes zachovala jako skutečně nezávislá instituce,“ říká Bartoš.
„Vyšší úroková míra zdraží úvěry. Možná by to mohlo trochu zmírnit raketový růst cen nemovitostí, ale také se zdraží firemní úvěry, takže na to doplatí hlavně podnikatelé,“ okomentoval rozhodnutí ČNB šéf SPD Tomio Okamura.
Silný signál, komentují ekonomové
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler vnímá zdvojnásobení sazeb jako jasný signál pro trh, že centrální banka šlape na brzdu a chce proti inflaci zakročit důrazněji. Doplnil, že očekává, že banka opět zvýší sazby v listopadu a možná i v prosinci.
„Jestli půjdou sazby nyní nahoru trochu rychleji oproti tomu, že pak půjdou stejně nahoru na začátku listopadu, nedělá velký rozdíl. Alespoň vyšleme signál, že nám současný inflační vývoj není lhostejný,“ nastiňuje Seidler možné uvažování členů rady ČNB.
Ekonom Jakub Seidler o krocích ČNB
Ekonom Jakub Seidler o krocích ČNB
Manažerka pro průmysl Alena Burešová o krocích ČNB
„Bankovní rada evidentně reaguje na nárůst cenových tlaků v české ekonomice. Rozjezd inflace představuje pro ekonomiku riziko: jde o nerovnováhu, jež by vedla k rozkolísání cenových i dalších očekávání v ekonomice a v konečném důsledku by vedla ke zpomalení hospodářského růstu,“ komentuje růst sazeb hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Pro centrální banku je podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera dobře, že veřejnost bude vnímat čtvrteční krok jako nestandardní. „Potřebuje totiž vyslat silný signál, že je připravená s inflací bojovat. Očekávání domácností a firem ohledně budoucího růstu spotřebitelských cen se totiž v poslední době zvýšila a s tím spojené obavy se již podepisují i v nižší důvěře v ekonomiku,“ komentuje ekonom.
Podobně to vidí i analytik Raiffeisenbank Vít Hradil, podle kterého dnešní krok ČNB poslouží jako signál české veřejnosti, která je růstem cen značně znepokojena a začíná si na jeho zrychlené tempo zvykat, což se podle něj centrální bance nemůže hodit.
Firmy se připravují na horší období
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák nepovažuje čtvrteční zvýšení sazeb za šok. „Česká národní banka je nezávislá, zodpovědná za měnovou politiku. Inflace není její vina, ona je tu od toho, aby ji korigovala,“ okomentoval situaci v Interview ČT24. Připouští zároveň, že pro podnikatele to není dobrá zpráva, jelikož se zdraží peníze, přičemž firmy musejí investovat. „Není to pro nás lehká doba,“ doplňuje. Za velké drama nepovažuje posilování koruny, firmy se dle Hanákových slov umí v takovém prostředí orientovat a zajistit se.
Interview ČT24: Jaroslav Hanák ke zvýšení úrokových sazeb a dalším ekonomickým tématům
Manažerka pro průmysl z Národního centra Průmyslu 4.0 Alena Burešová připouští, že úrokové sazby byly nízké. Zdravý investiční projekt podle ní zdražení snese. „Jsme malá otevřená ekonomika. Vlivů, které působí na cenu peněz, je mnohem víc než jen politika České národní banky,“ upozorňuje s tím, že jde například o problémy v dodavatelských řetězcích nebo nedostatek materiálů na trhu.
Firmy i domácnosti se dle Burešové připravují na horší období. „Dlouhodobý ekonomický růst, který Česká republika zažívala a zvyšovala se životní úroveň, zpomalí,“ konstatuje.
Reakce bank
Banky se na čtvrteční rozhodnutí rady ČNB nechystají reagovat okamžitým zdražením úvěrů či růstem úročení vkladů. „Jak a kdy na dnes oznámený vyšší růst úrokových sazeb ČNB budeme reagovat, je otázkou hlubších analýz vývoje ekonomiky,“ konstatuje generální ředitel Expobank CZ Lubomír Lízal.
Mluvčí UniCredit bank Petr Plocek prohlásil, že banka nezvažuje navýšení úročení u vkladů ani spotřebitelských úvěrů. Ani Raiffeisenbank zatím strategii v nabídce zhodnocení vkladů klientům nemění a zvýšení úročení spořicích účtů nyní neplánuje ani Česká spořitelna. „Jsme přesvědčeni, že efektivní cestou pro zhodnocení úspor klientů je cesta investování například do podílových fondů,“ podotýká mluvčí banky Filip Hrubý.
Některé menší instituce ale již oznámily, že k vyššímu úročení vkladů brzy přistoupí. Air Bank plánuje zvýšit úroky u spořicího účtu v českých korunách. „O kolik úroky na spořicích účtech našich klientů zvýšíme, oznámíme v následujících přibližně dvou týdnech,“ avizuje mluvčí Jana Pokorná.
Banka Creditas v reakci plánuje příští týden výrazně navýšit sazby zejména u spořicího účtu, předesílá ředitelka komunikace Lucie Brunclíková. Sberbank CZ podle mluvčí Radky Černé nevylučuje, že bude u vkladových účtů na zvýšení sazeb reagovat. „Zvýšení základní sazby ze strany ČNB jsme očekávali a budeme v nejbližší době informovat klienty ohledně možné úpravy depozitních produktů,“ podotkla.
Zvýšení dalších sazeb
ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 2,50 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila o 0,45 procentního bodu na 0,5 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
V srpnu dluhy českých domácností u bank meziročně stouply o 18,8 miliardy korun na 1,98 bilionu. Zadlužení firem ve druhém prázdninovém měsíci stouplo o 15,2 miliardy na 1,171 bilionu korun. Dluhy domácností rostou vytrvale od února 2016. Bilion korun překonaly v květnu 2010, v září 2017 se jejich objem přehoupl přes 1,5 bilionu.
