Nedostupný materiál zvyšuje ceny. Výrobu blokuje třeba nedostatek papírových krabic

5 minut
Události: Nedostatek materiálů zdražuje výrobu
Zdroj: ČT24

Rychlý růst cen v průmyslu pokračoval i v červnu. V meziročním srovnání se ceny zvýšily o 6,1 procenta. Jedná se tak o nejvyšší navýšení za posledních deset let. Stojí za tím především rostoucí ceny na světových trzích, zdražování pohonných hmot a taky nedostatek některých surovin, ať už se jedná o čipy, dřevo nebo třeba ocel. Producenti po rozvolnění nestíhají vyrábět a poptávka je velmi vysoká.

„Ceny v průmyslu porostou zhruba šestiprocentním tempem ještě do konce letošního roku. Dopad na spotřebitele bude velmi, velmi individuální,“ okomentoval analytik ČSOB Petr Dufek.

Vyšší náklady mají už samotní výrobci, ani tam podle Dufka ale nelze očekávat obrat. „Ceny teprve postupně reagují na předchozí zdražování vstupů na zahraničních trzích a navíc bude třeba počítat i s vyššími náklady na energie. Spoléhat nelze ani na zlepšení situace na ropném trhu, protože aktuálně schválené navýšení produkce nebude na obrat cen ropy zdaleka stačit,“ uvedl.

Chybí i obaly a materiál na převoz

Drahé a málo dostupné jsou momentálně čipy, plasty, měď nebo třeba papír. Problémy s výrobou už se rozšířil i mimo automobilový průmysl a stavebnictví. Zdražování i výpadky v dodávkách vstupních materiálů pociťují třeba v benešovské výrobně zdravotnických přístrojů.

„Řekl bych, že se zdražuje skoro všechno. Když jsme dělali poslední analýzy na konci června, tak jsme byli na výrobních cenách o dvacet procent výš, než jsme byli vloni,“ přiblížil technický ředitel skupiny BTL Tomáš Drbal.

Někteří dodavatelé podle něj zdražili i o třetinu a vybrané materiály přestaly být úplně dostupné. „Jsou to občas i velmi triviální věci jako třeba obalové krabice nebo granulát na lisování plastů, které ale zablokují celý proces. Přístroj nemůžete vyrobit, nemůžete ho zabalit,“ popsal Drbal.

 Promítnout to do koncových cen pro zákazníky to zatím nemuseli, vývojáři se snaží přicházet s alternativami. Zdražení zhruba o desetinu ale přijde pravděpodobně na podzim.


Zdražuje také výroba zrcadel. Každý den v Čelákovicích zpracují kamion skla, ale i tohoto materiálu je nedostatek. „Musíme bojovat o každou zásilku, kterou dostaneme, a to nám trošku brání v tom, abychom plnili naše závazky,“ popsala ředitelka Lucie Hronová.

Potřebují ale taky kování nebo dřevo. To meziročně podražilo o téměř devět procent. „Není možné koupit obyčejná prkna, což se u nás jako při výrobě zrcadel jeví jako podružná záležitost, ale my ta zrcadla musíme na něčem expedovat,“ uvedla Hronová.

Vyjednávat s dodavateli i klienty proto musí taky výrobce nábytku z pražské Hostivaře. I kvůli průtahům v dodávkách dřevotřísky. „Máme podepsané zakázky na určitý termín pod určitým penále. Třeba u dřevotřísky je to tak dramatické, že se nám některé dekory v řádech zhruba čtyř až šesti týdnů prodlužují třeba až na tři měsíce,“ přiblížil obchodní ředitel TECHO.

Roste i hypoteční sazba

Navyšovat ceny už musela i další průmyslová odvětví. Dramaticky se to projevilo třeba u chemických látek a výrobků, které zdražily o skoro čtyřicet procent. Výrazně si firmy i zákazníci připlatí taky za kovy a kovodělné výrobky, a to o víc než 14 procent.

Zdražování se ale nevyhnulo ani dalším oblastem. Počtvrté v řadě v červnu také stoupla sazba hypoték, a to na 2,13 procenta. Přesto zájem lidí o hypotéky neopadá. V červnu banky sjednaly přes 14 tisíc úvěrů na bydlení za celkem 44,5 miliardy korun.

„Banky jsou přehlcené a myslím, že zájem o hypoteční úvěry nezmění ani to, že pravděpodobně Česká národní banka znovu zvedne úrokové sazby. Takže nárůst bude pokračovat,“ uvedl hypoteční specialista společnosti Patron Daniel Horňák.

Hypotéky v prvním pololetí 2021
Zdroj: Fincentrum Hypoindex

V zemědělství se ceny zvýšily v rostlinné výrobě o rovných devět procent a v živočišné výrobě o dvě procenta. Vyšší byly například ceny obilovin a olejnin. Vzrostly také ceny mléka, skotu a vajec. Snížily se naopak ceny jatečných prasat, ovoce a zeleniny. Klesly také ceny zpracovaného a konzervovaného masa a masných výrobků nebo dopravních prostředků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
před 14 hhodinami

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
včera v 20:28

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
včeraAktualizovánovčera v 16:51

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.
včera v 15:08

Česko si v hodnocení korupce pohoršilo. Ještě hůře je na tom Slovensko

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
včeraAktualizovánovčera v 10:07

Tusk představil plán obřích investic, podle kritiků je nekonkrétní

Polský premiér Donald Tusk vyhlásil ambiciózní plán reforem a nových investic. Jen letos by se podle něj měly v zemi proinvestovat v přepočtu čtyři biliony korun. Do pěti lety by vláda chtěla předstihnout některé státy západní Evropy. Opozice mluví o předvolební rétorice. Kritičtí jsou i někteří experti, kteří poukazují na nekonkrétnost plánů.
10. 2. 2025

Nezaměstnanost v lednu vzrostla

Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst bylo v lednu 83 323, o 163 250 méně než v prosinci 2024, informoval v pondělí dopoledne Úřad práce.
10. 2. 2025Aktualizováno10. 2. 2025
Načítání...