Nedostupný materiál zvyšuje ceny. Výrobu blokuje třeba nedostatek papírových krabic

Nahrávám video

Rychlý růst cen v průmyslu pokračoval i v červnu. V meziročním srovnání se ceny zvýšily o 6,1 procenta. Jedná se tak o nejvyšší navýšení za posledních deset let. Stojí za tím především rostoucí ceny na světových trzích, zdražování pohonných hmot a taky nedostatek některých surovin, ať už se jedná o čipy, dřevo nebo třeba ocel. Producenti po rozvolnění nestíhají vyrábět a poptávka je velmi vysoká.

„Ceny v průmyslu porostou zhruba šestiprocentním tempem ještě do konce letošního roku. Dopad na spotřebitele bude velmi, velmi individuální,“ okomentoval analytik ČSOB Petr Dufek.

Vyšší náklady mají už samotní výrobci, ani tam podle Dufka ale nelze očekávat obrat. „Ceny teprve postupně reagují na předchozí zdražování vstupů na zahraničních trzích a navíc bude třeba počítat i s vyššími náklady na energie. Spoléhat nelze ani na zlepšení situace na ropném trhu, protože aktuálně schválené navýšení produkce nebude na obrat cen ropy zdaleka stačit,“ uvedl.

Chybí i obaly a materiál na převoz

Drahé a málo dostupné jsou momentálně čipy, plasty, měď nebo třeba papír. Problémy s výrobou už se rozšířil i mimo automobilový průmysl a stavebnictví. Zdražování i výpadky v dodávkách vstupních materiálů pociťují třeba v benešovské výrobně zdravotnických přístrojů.

„Řekl bych, že se zdražuje skoro všechno. Když jsme dělali poslední analýzy na konci června, tak jsme byli na výrobních cenách o dvacet procent výš, než jsme byli vloni,“ přiblížil technický ředitel skupiny BTL Tomáš Drbal.

Někteří dodavatelé podle něj zdražili i o třetinu a vybrané materiály přestaly být úplně dostupné. „Jsou to občas i velmi triviální věci jako třeba obalové krabice nebo granulát na lisování plastů, které ale zablokují celý proces. Přístroj nemůžete vyrobit, nemůžete ho zabalit,“ popsal Drbal.

 Promítnout to do koncových cen pro zákazníky to zatím nemuseli, vývojáři se snaží přicházet s alternativami. Zdražení zhruba o desetinu ale přijde pravděpodobně na podzim.


Zdražuje také výroba zrcadel. Každý den v Čelákovicích zpracují kamion skla, ale i tohoto materiálu je nedostatek. „Musíme bojovat o každou zásilku, kterou dostaneme, a to nám trošku brání v tom, abychom plnili naše závazky,“ popsala ředitelka Lucie Hronová.

Potřebují ale taky kování nebo dřevo. To meziročně podražilo o téměř devět procent. „Není možné koupit obyčejná prkna, což se u nás jako při výrobě zrcadel jeví jako podružná záležitost, ale my ta zrcadla musíme na něčem expedovat,“ uvedla Hronová.

Vyjednávat s dodavateli i klienty proto musí taky výrobce nábytku z pražské Hostivaře. I kvůli průtahům v dodávkách dřevotřísky. „Máme podepsané zakázky na určitý termín pod určitým penále. Třeba u dřevotřísky je to tak dramatické, že se nám některé dekory v řádech zhruba čtyř až šesti týdnů prodlužují třeba až na tři měsíce,“ přiblížil obchodní ředitel TECHO.

Roste i hypoteční sazba

Navyšovat ceny už musela i další průmyslová odvětví. Dramaticky se to projevilo třeba u chemických látek a výrobků, které zdražily o skoro čtyřicet procent. Výrazně si firmy i zákazníci připlatí taky za kovy a kovodělné výrobky, a to o víc než 14 procent.

Zdražování se ale nevyhnulo ani dalším oblastem. Počtvrté v řadě v červnu také stoupla sazba hypoték, a to na 2,13 procenta. Přesto zájem lidí o hypotéky neopadá. V červnu banky sjednaly přes 14 tisíc úvěrů na bydlení za celkem 44,5 miliardy korun.

„Banky jsou přehlcené a myslím, že zájem o hypoteční úvěry nezmění ani to, že pravděpodobně Česká národní banka znovu zvedne úrokové sazby. Takže nárůst bude pokračovat,“ uvedl hypoteční specialista společnosti Patron Daniel Horňák.

Hypotéky v prvním pololetí 2021
Zdroj: Fincentrum Hypoindex

V zemědělství se ceny zvýšily v rostlinné výrobě o rovných devět procent a v živočišné výrobě o dvě procenta. Vyšší byly například ceny obilovin a olejnin. Vzrostly také ceny mléka, skotu a vajec. Snížily se naopak ceny jatečných prasat, ovoce a zeleniny. Klesly také ceny zpracovaného a konzervovaného masa a masných výrobků nebo dopravních prostředků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 12 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.