Energetický regulační úřad podá trestní oznámení na strakonickou teplárnu i starostu

Energetický regulační úřad (ERÚ) podá kvůli přerušeným dodávkám tepla ve Strakonicích trestní oznámení na starostu Břetislava Hrdličku (Strakonická Veřejnost), vedení teplárny i advokáta této firmy. Teplárna se podle ERÚ chová k lidem, kteří jsou teď opakovaně bez tepla a teplé vody, bezohledně. Sdělil to mluvčí ERÚ Michal Kebort. Podle Hrdličky má teplárna sloužit lidem, nikoliv jako zdroj peněz pro soukromníka.

Teplárna v úterý přerušila dodávky firmě Energo. Energo zásobuje i 14 bytových domů na sídlišti Šumavská, jehož obyvatelé jsou tak bez teplé vody. Firmy se spolu soudí o platby za teplo. Dodávky přerušila teplárna Energu letos poněkolikáté.

„Agresivní a nepravdivé mediální výpady teplárny nejsou předmětem trestního oznámení. Příčinou je bezohledný postup vůči spotřebitelům, kterému z pohledu našeho zmocnění nemůžeme zabránit dostatečně rychle,“ uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Teplárna se podle Trávníčka opakovaně dožaduje postupu, který není v souladu s energetickým zákonem. V tom ji podle ERÚ podporuje starosta Hrdlička. „Upřednostňuje zájmy teplárny vlastněné z většiny městem před zdravím občanů. Situace vygradovala natolik, že je nutná součinnost orgánů činných v trestním řízení,“ zdůvodnil Trávníček. Město vlastní v teplárně 77,3 procenta akcií.

Hrdlička reagoval, že ERÚ dochází dech. „A kope tímto stylem. Zájmy občanů jsou na prvním místě. Občané vlastní teplárnu, a ta by měla sloužit jim. Ne jako zdroj peněz pro soukromníka. ERÚ by měl stát na straně občanů, ale tím, že vydává nesmyslná nařízení, způsobuje, že lidé jsou v nejistotě,“ řekl starosta.

Vedení teplárny kroky ERÚ už delší dobu kritizuje. „Přijde mi velmi zvláštní, že ERÚ, který má jednat v zájmu občanů, dává trestní oznámení na teplárnu místo toho, aby pečlivě kontroloval, co se na trhu děje. Místo aby řešil situaci, nechává to na policii. Domnívám se, že ERÚ tady není třeba a měl by být zrušený,“ řekl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel.

Potřetí bez tepla

Lidé na sídlišti Šumavská jsou letos bez tepla už potřetí. Poprvé to bylo krátce v lednu, znovu pak jeden květnový víkend. Situaci v zimě řešil i ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Dohoda, kterou prosazoval, podle něj vydržela jen krátce. „Pro mě je naprosto nepřijatelné, že si kdokoliv z aktérů bude brát občany jako rukojmí v řešení svých obchodních sporů. To bohužel teplárna opakovaně udělala. Proto podporuji všechny kroky ERÚ,“ okomentoval ve středu Havlíček.

Teplárna a Energo spolu sice v květnu podepsaly novou smlouvu, podle Hřídela ale Energo dál neoprávněně odebírá teplo, protože neplatí. Situaci podle ředitele teplárny zavinil ERÚ. „Navíc na výzvy teplárny či dotazy občanů dotčeného sídliště nereaguje. Činnost, kdy ERÚ soustavně upřednostňuje prospěch překupníka a rozhoduje v neprospěch konečného spotřebitele, je naprosto nepřípustná,“ uvedl.

Dodal, že Energo nezaplatilo za květen, kdy byl dohodnutý odběr 250 gigajoulů (GJ). Energo podle něj odebralo tepla víc a neuhradilo ani smluvně dané množství. Za červen je domluvený odběr pro Energo 120 GJ, na červenec i srpen shodně 60 GJ. Teplárna žádá, aby Energo hned uhradilo dluh přesahující 4,5 milionu korun.

Teplárna se loni dostala ze ztráty po zdanění 33,3 milionu do zisku tři miliony korun. Vytápí sedm tisíc domácností a desítky firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 7 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 7 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 13 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 16 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 19 hhodinami

VideoLetní tábory často omezují či zakazují mobily, reagují na poptávku rodičů

Stále více letních táborů omezuje používání digitálních zařízení a mobilů. K úplnému zákazu sáhla téměř polovina z nich. Reagují tak na poptávku rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti trávily více času off-line. „Když ty technologie nejsou dostupné, tak to může vést k tomu, že dítě může zažívat přirozené výzvy – za někým dojít, někoho oslovit a trávit čas jinak,“ popisuje možné přínosy nuceného digitálního detoxu dětský psycholog Petr Davídek. Podle táborové vedoucí Simony Tomkové telefonát rodičům často u dětí ještě zhorší stesk po rodičích. Dětem, které nesnesou delší odloučení, Davídek radí kratší příměstský tábor nebo postupný trénink třeba v turistickém oddílu.
3. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled