Senátoři volební zákon asi schválí, část z nich chce korespondenční volbu

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.

Video Události: Horní komora pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona.
video

Události: Horní komora pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona.

„V dostatečném předstihu jsme obdrželi do Senátu verzi volebního zákona, která odpovídá našim předběžným dohodám, sice nepsaným,“ uvedla místopředsedkyně ústavně-právního výboru Senátu Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

O podpoře sněmovní verze mluvil také senátor Jaroslav Větrovský (za ANO). „Politika je umění možného a bereme tento návrh jako maximálně dosažitelný kompromis,“ okomentoval místopředseda ústavně-právního výboru Senátu Zdeněk Hraba (STAN).

Podle předsedy senátorského klubu ODS Zdeněk Nytry je třeba se na zákoně domluvit co nejdříve. „Teoreticky máme ještě dva měsíce do účinnosti tohoto zákona. Ale troufám si tvrdit, že v aktuální politické situaci i v souvislosti s Vrběticemi a podobně, si nemůžeme dovolit nechávat politickou scénu a vůbec celou republiku v nejistotě,“ řekl.

Spor o korespondenční hlasování

Část senátorů chce do novely přidat možnost korespondenčního hlasování, tedy aby lidé žijící nebo studující v zahraničí mohli volit poštou. „Korespondenční volba není žádné privilegium, ale je to naprostý standard, který je běžný ve 24 zemích Evropské unie,“ podotkl člen stálé senátní komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury Marek Hilšer (MHS).

Změna pravidel pro sněmovní volby reaguje na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil dosavadní způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Byl podle něj nespravedlivý vůči menším subjektům.

Vedle toho se upravuje i minimální podíl hlasů pro vstup do sněmovny pro koalice na 8, respektive 11 procent. „Původně jsme počítali, že by bylo 7, 9, 11. Potom se udělal politický kompromis, kde každá ze stran ustoupila,“ přiblížil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Volební zákon měl být hlavním tématem středečního jednání senátu. Program byl ale tak plný, že se nakonec tento bod přesunul na čtvrtek.

Rozpuštění sněmovny a vyslovení nedůvěry

Na výsledek senátního hlasování čeká část sněmovní opozice. Až budou jasná volební pravidla, chce blok Pirátů a Starostů přesvědčit ostatní poslance, aby hlasovali pro rozpuštění sněmovny a umožnili tak předčasné volby. Ve středu o tom předseda Pirátů Ivan Bartoš jednal s prezidentem. „Pan prezident se nevyjádřil úplně jasně. Podle mě ta spravedlivá cesta je jít k předčasným volbám. A ten termín je stihnutelný,“ řekl Bartoš.

Už minulý týden hlava státu naznačila, že může, ale také nemusí sněmovnu rozpustit poté, co se na tom shodne 120 poslanců. Miloš Zeman také řekl, že v případě vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu hnutí ANO a ČSSD by nechal vzhledem k blížícím se řádným volbám dovládnout kabinet Andreje Babiše v demisi.

Ústava navíc neklade prezidentu republiky žádnou lhůtu. I tak by ale případný odklad jednání mohl být podle právníka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kysely problematický. „Pokud by prezident vyhověl návrhu za dva nebo tři roky, tak z toho klíčového oprávnění premiéra – mít kontrolu nad svou vládou – nic nezbude. Pakliže poslanecká sněmovna třípětinovou, to jest ústavní většinou, dospěje k závěru, že situace nazrála na předčasné volby, prezident republiky je v zásadě pouze prostředníkem. Tím, kdo vykonává notářský úkon,“ vysvětlil Kysela ve středeční Devadesátce.

Politolog Miloš Brunclík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy za pravděpodobnější než rozpuštění sněmovny považuje vyslovení nedůvěry vládě. „Z ústavy je procesně jednodušší vyslovení nedůvěry vládě, protože tam je potřeba 101 hlasů,“ podotkl. Upozornil ale, že zatím ze strany opozice neexistuje konkrétní návrh budoucího vývoje, tedy „plán B“. „Pokud dojde k vyslovení nedůvěry vládě, tak bude mít iniciativu a velkou moc prezident republiky,“ upozornil.

Kysela v souvislosti s možnými předčasnými volbami akcentoval potřebu kompletního volebního zákona. „Je nezbytný bez ohledu na to, jestli budete chtít vyslovovat vládě nedůvěru nebo vypisovat předčasné volby. Pakliže jsou ve hře předčasné volby, tím důležitější je mít volební zákon kompletní,“ dodal.

Video 90’ ČT24 - Snahy o vyvolání hlasování o nedůvěře vládě
video

90’ ČT24 – Snahy o vyvolání hlasování o nedůvěře vládě