Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se v konkrétním případě zastal řidiče, kterého úřady uznaly vinným z toho, že za jízdy telefonoval. Podle ombudsmana úřady rozhodly jen na základě svědectví policistů, přestože další svědci popřeli, že muž při řízení držel telefon.
Policejní hlídka zastavila řidiče, u kterého si údajně všimla, že za jízdy telefonuje. Muž to ale popřel, stejně jako obě jeho spolujezdkyně. Věc následně řešil přestupkový orgán a uznal ho vinným.
Podle ombudsmana vadné rozhodnutí přestupkového orgánu nejprve potvrdil krajský úřad a odmítl se k němu vyjádřit, argumentaci pak převzalo i ministerstvo dopravy a také odmítlo zahájit přezkum. Úřady tak chybně uznaly muže vinným jen na základě svědectví hlídkujících policistů.
Právo na spravedlivý proces
„Slovo policisty má samozřejmě velkou váhu, ale neznamená to, že úřad nebude věcně a důkladně zkoumat i další skutečnosti a svědectví. V tomto případě musím způsob, jak úřad případ vyhodnotil, označit za nemístné slovíčkaření snažící se vzbudit pochybnosti o hodnověrnosti výpovědi řidiče i dvou dalších svědkyň. Úřady zcela popřely právo na spravedlivý proces,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
Spolujezdkyně tvrdily, že řidič za jízdy netelefonoval a telefon v ruce nedržel, ani ho neměl nikde položený. Právě toto však úřad považoval za zásadní rozpor, protože řidič do oznámení přestupku uvedl „nesouhlasím, volal spolucestující“, zatímco spolujezdkyně uvedla, že telefon používala, ale nevolala.
Úřad pak podle ombudsmana konstatoval, že si spolucestující ani nemusely všimnout, že řidič drží za jízdy telefon v ruce. Krajský úřad následně doplnil, že je nepravděpodobné, že by si policisté přestupek vymysleli za situace, kdy viděli ve vozidle další osoby jako případné svědky. Výpověď policistů tudíž podle úřadu musí být pravdivá.
Jako z Hlavy XXII
„Je to jako ukázka z knihy Hlava XXII. Pro nespravedlivě obviněného řidiče není z této situace úniku. Buď totiž není v autě nikdo, kdo by tvrzení řidiče potvrdil, nebo sice svědek je, ale tvrzení policistů má mnohem větší hodnotu, takže svědectví je stejně zbytečné. Kam se poděla zásada rovnosti zbraní a právo na spravedlnost?“ uvedl ombudsman.
Nabízí se podle něj otázka, jak vůbec může obviněný prokázat svou nevinu, když proti sobě stojí stejně konzistentní tvrzení dvou policistů a dvou kolegyň podezřelého. Úkolem úřadu je podle něj navíc prokázat vinu, nikoli obviněného prokazovat nevinu.
„Mají si snad řidiči vedle kamer snímajících prostor před vozidlem pořizovat i kamery snímající vnitřek vozidla? Nebo s sebou mají vozit notáře, když správní orgány takřka automaticky pokládají svědectví nejen rodinných příslušníků, ale i kolegů, za účelová? Kdo jiný by měl garantovat objektivní posouzení než stát? V tomto případě selhal,“ dodal ombudsman.
