„V tento den se dokonala zrada spojenců započatá v Mnichově roku 1938, kdy velmoci Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutily československou vládu přijmout odstoupení území Sudet Německu,“ stojí v důvodové zprávě.
„Po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohly pouze na diplomatický protest. Tímto dnem zanikla státnost mladé Československé republiky a vznikl protektorát Čechy a Morava,“ dodávají poslanci. Nový významný den by se oficiálně jmenoval Den zrady, zánik státnosti Československa.
Vláda dřívější návrh SPD odmítla
Ve sněmovně přitom už leží novela od poslanců SPD, která chce 15. březen za významný den prohlásit taky, ale pod jiným názvem – jako Den památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem. Kabinet ČSSD a ANO ho odmítl s tím, že zavedení nového významného dne nepokládá za potřebné.
Období od obsazení českého pohraničí po porážku nacistického Německa připomíná podle vlády už nyní pět památných dnů a státní svátek Dne vítězství. „Dalším rozšiřováním okruhu významných dní připomínajících stejné dějinné období se jejich symbolické postavení spíše oslabuje,“ uvedli ministři ve stanovisku.
Počet významných českých dnů se zvýšil letos, kdy se mezi ně zařadil 21. srpen. Připomíná oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.