Policie chystá reorganizaci. Vznikne analytický útvar i národní kriminální úřad

Nahrávám video

Od dubna příštího roku vznikne v policii zastřešující útvar, národní kriminální úřad, v jehož rámci bude fungovat nové centrální analytické pracoviště. Ve čtvrtek to oznámili policejní prezident Jan Švejdar a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Hamáčka se vznik nového útvaru nedotkne Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která vznikla před třemi lety sloučením protimafiánské a protikorupční policie.

„Komunikace ohledně postavení útvarů a národního kriminálního úřadu probíhá a probíhat ještě bude,“ upozornil Švejdar. O tom, jak konkrétně by měl úřad vypadat, chce informovat během několika měsíců, název je podle něj také zatím pracovní.

„Garantuji jednu věc, a to že žádný z případů, které v současné době policie vyšetřuje, nebude zmařen, nebude docházet ke změně pracovníků, kteří na něm dělají, a že každý z policistů, který u policie pracovat chce, to místo má a mít bude,“ uvedl policejní prezident.

O změnách se dál diskutuje

Úřad by měl podle Švejdara zastřešovat celou Službu kriminální policie a vyšetřování (SKPV). Pod úřad by podle něj neměl spadat Útvar rychlého nasazení (URNA) a Kriminalistický ústav, které budou spadat přímo pod náměstka policejního prezidenta pro SKPV.

URNA totiž podle Švejdara není výkonný útvar SKPV, co se týče trestního řízení. Kriminalistický ústav zase pod úřad nebude zařazen proto, aby byly expertizy policie odděleny od výkonu trestního řízení.

Nahrávám video

Policejní prezident dodal, že oddělení sekce terorismu a extremismu a sekce kybernetické kriminality od NCOZ, o kterém v minulosti informovala média, je stále jednou z možností. O konečné podobě se ale dál diskutuje. Útvar je podle Švejdara přetížený. NCOZ změny komentovat nechtěla s tím, že jsou v kompetenci policejního prezidia.

Vznik NCOZ vyvolal na přelomu jara a léta 2016 vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s reorganizací souhlasil pod podmínkou, že se nedotkne živých kauz. Tehdejší vicepremiér a ministr financí a nynější předseda vlády Andrej Babiš (ANO) ovšem obvinil Chovance z destabilizace policie, ministr vnitra zase Babiše z dezinformační kampaně.

Kromě některých politiků policejní reformu kritizoval také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Vznik centrály vyvolal i několik odchodů policistů. Mezi nejhlasitější kritiky patřil šéf protimafiánského odboru Robert Šlachta, který od policie odešel.

Národní kriminální úřad má sjednocovat trestní řízení

Národní kriminální úřad by měl mít podle Švejdara za úkol sjednocovat trestní řízení. „Dělat metodiku, vzdělávání, školství, na to vzdělávání bych dal velký důraz, protože v tom máme mezery,“ popisuje policejní prezident. V policii se dál analyzují všechny stupně od základních útvarů přes kraje až na centrální úroveň.

Švejdar dodal, že pracoviště centrální analytiky je pro fungování celé policie naprosto nezbytné. Pracovat by v něm mělo 30 až 60 policistů. Zrychlí výměnu informací i komunikaci. „Policie má v této oblasti velké rezervy a jsem rád, že jsme se dopracovali ke shodě, jak to pracoviště bude vypadat a že bude k 1. dubnu zřízeno,“ uvedl Švejdar.

Nahrávám video

Hamáček uvedl, že o útvarech se diskutovalo několik měsíců. Centrální analytické pracoviště podle něj zamezí situacím, kdy existují na několika místech informace, ale vyšetřovatelé se o tom nedozvědí.

„Není možné, aby ty informace ležely na různých místech a některé útvary netušily, že už jinde jsou informace, které by jim mohly pomoci,“ vysvětlil ministr vnitra. „Podle mě je to naprosto logická věc, je to věc, která funguje i v jiných zemích,“ dodal.

Novou strukturu, na které se podílí tým expertů, včetně špiček státních zástupců, ve čtvrtek Švejdar a Hamáček představili poslancům, od kterých ale zní řada otázek. „Není ujasněna diskuse, které části by se měly odloučit,“ upozornil Pavel Žáček (ODS).

„Podle mě to reaguje na tu roztříštěnost, která je v tuto chvíli,“ uvažuje o změnách Lukáš Kolářík (Piráti). „Je otázka, pokud se ty informace centralizují na jednom místě, jestli to není právě něco, co těm únikům bude napomáhat,“ varuje Vít Rakušan (STAN). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.