Památce tří stovek příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se v květnu 1942 podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, se v sobotu v katedrále svatého Víta poklonili zástupci církví, armády, válečných veteránů, sokolů a dalších organizací. Zádušní mši v chrámu sloužil podobně jako v minulých letech kardinál Dominik Duka, který zdůraznil hrdinství zavražděných a konstatoval, že se na ně zapomíná. Na mši navázalo odhalení desky, která připomíná zavražděné odbojáře manžele Jesenské.
„Chtěl bych poděkovat za to, že můžeme tímto způsobem vzpomenout těch, na které se zapomínalo, a přiznejme si, že zapomíná. A mnozí se domnívají, že je to opravdu dobře,“ uvedl Duka. Účastníci dnešní mše zaplnili lavice přední části katedrály, její zbytek byl poloprázdný.
Duka zdůraznil, že atentát na Heydricha nebyl teroristický čin, ale šlo především o důkaz lásky k domovu, k vlasti a vlastnímu národu. Dodal, že by si přál, aby v katedrále vznikla pamětní tabule připomínající tyto hrdiny, podobně jako již tam jsou památníky prvního, druhého a třetího odboje nebo 17. listopadu 1989.
Zádušní mše za československé vlastence zavražděné nacisty se koná každoročně od roku 2011. Tradice, při které se čtou jména 294 Čechoslováků popravených v koncentračním táboře v rakouském Mauthausenu, navázala na rekviem za padlé parašutisty, které měli sloužit počínaje červnem 1945 každoročně válečný parašutista a kněz. Vznikající tradice trvala jen do roku 1947. Přerušil ji únor 1948 a komunistický režim.
Na Jesenské se nově vzpomíná ve Skořepce
Na sobotní zádušní mši navazovalo odhalení nové pamětní desky. Plaketa na domě ve Skořepce v centru Prahy připomíná účastníky protinacistického odboje Alžbětu a Jana Jesenské. Oba kvůli své podpoře parašutistům zemřeli v koncentračním táboře.
Odhalení desky uspořádala Iniciativa A spolu s Československou obcí legionářskou a Rotou Nazdar. Účastnilo se ho několik desítek lidí, květinu položil i německý velvyslanec v Praze Christoph Israng.
„Manželé Jesenští patřili do skupiny podporovatelů parašutistů z Anthropoidu,“ uvedl soukromý badatel Vlastislav Janík. Parašutisty podle něj podporovali potravinami, ošacením a zřejmě i lékařskou péčí. Gestapo je odhalilo po zradě parašutisty Karla Čurdy.
Gestapo poté zatklo bratry Jiřího a Jana Jesenské i jejich manželky Alžbětu a Žofii. Po výsleších byli odvezení do malé pevnosti Terezín a odtud do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli 24. října 1942 zavražděni. Ve stejný den nacisté zavraždili 262 československých vlastenců, kteří podporovali paravýsadky z první vlny výsadků z let 1941 a 1942, popsal Janík.
Německý velvyslanec Israng uvedl, že atentát na Heydricha byla jediná úspěšná akce na tak vysoce postaveného nacistického pohlavára. „Češi mohou být hrdi na tyto hrdiny,“ řekl.
Bratři Jan a Jiří Jesenští byli bratranci spisovatelky a novinářky Mileny Jesenské, která rovněž zahynula během války v koncentračním táboře Ravensbrück. Oba se stali dentisty a společně se zapojili aktivně do odboje. Byli vzdálenými potomky lékaře Jana Jesenského, který v Praze uskutečnil první veřejnou pitvu a byl popraven v roce 1621 za účast na stavovském povstání.
Památku Žofie a Jiřího připomíná již dva roky deska v jejich někdejším bydlišti v pražské Resslově ulici. Bydleli naproti kostelu svatého Karla Boromejského, kde se skrývali parašutisté a kde je nacisté posléze odhalili. Po několikahodinové bitvě s německou přesilou parašutisté padli.
Heydrichiáda
Jako odvetu za atentát, při němž byl Heydrich smrtelně zraněn, zavraždili nacisté několik tisíc lidí a srovnali se zemí vesnice Lidice a Ležáky. Největší vražda podporovatelů a příbuzných parašutistů, kteří atentát provedli, se konala v Mauthausenu 24. října 1942. Zemřelo při ní 135 žen a 127 mužů. Další lidé byli zavražděni 25. ledna 1943 a 3. února 1944.
Atentát na Heydricha provedli 27. května 1942 výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš v pražských Kobylisích. Gabčíkovi v rozhodné chvíli selhal samopal, Kubišovi se však podařilo odpálit granát, který Heydricha vážně zranil. Svým zraněním podlehl 4. června.
Následovala krutá odplata nacistů. Po rozsáhlém pátrání se Němcům kvůli Čurdově zradě podařilo najít úkryt atentátníků v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje, kde Kubiš s Gabčíkem a pěti dalšími výsadkáři po urputném boji padli. Někteří v přestřelce, jiní zvolili dobrovolnou smrt.
