Vláda schválila vznik portálu pro on-line vyřizování daňových záležitostí

Na prvním zasedání po téměř měsíčních vládních prázdninách schválil kabinet Andreje Babiše (ANO) zřízení portálu pro vyřizování on-line daňových záležitostí s finančním úřadem. Vláda také rozhodovala o změnách v zákoně o investičních pobídkách. Potvrdila též nominaci Věry Jourové na eurokomisařku. Schválila i Milana Hniličku do čela Národní sportovní agentury.

Se zřízením portálu pro vyřizování on-line daňových záležitostí s finančním úřadem počítá novela daňového řádu, kterou v pondělí schválil kabinet.

Norma dále umožňuje částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednodušuje kontrolní postupy, podporuje elektronickou komunikaci s finančním úřadem a také vesměs snižuje úroky za pochybení jak daňových poplatníků, tak finančních úřadů. Novelu nyní projedná sněmovna.

  • Ministerstvo financí počítá s tím, že první verzi portálu MOJE daně, přes který by bylo možné vyřizovat on-line daňové záležitosti s finančním úřadem, spustí v prosinci 2020.
  • Účinnost zákona odhaduje ministerstvo na květen nebo červen příštího roku.
  • Zdroj: ČTK

Ministerstvo financí v předloze rovněž navrhlo, aby si fyzické osoby mohly změnit daňové identifikační číslo (DIČ) tak, aby místo rodného čísla obsahovalo náhodná čísla přidělená finančním úřadem.

Dále novela umožňuje při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku podle materiálu nebude ochromena činnost firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům.

„Mojí prioritou číslo jedna je spuštění on-line finančního úřadu, aby každý mohl vyřešit své daňové záležitosti rychle a pohodlně přes internet. Nečekám, že díky němu hned lidé začnou rádi platit daně, ale chceme jim alespoň tuto povinnost co nejvíce usnadnit,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Pobídky pro projekty s vyšší přidanou hodnotou

Vláda odsouhlasila i návrh nařízení, které upravuje investiční pobídky. Nově by měly být dostupné pro firmy, jejichž projekty mají vyšší přidanou hodnotu a věnují se i výzkumu a vývoji. Šanci budou mít také investice, které budou směřovat do hospodářsky problémových regionů. 

Na Twitteru o změně informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že firma, která pobídku získá, musí například nově zaměstnancům zajistit mzdu alespoň ve výši průměrné mzdy v kraji.

„Nově se budou podporovat pouze projekty s vysokou přidanou hodnotou s přesahem do výzkumu a vývoje. Vycházíme přitom ze současného stavu ekonomiky a jsme v souladu se schválenou inovační strategií, která je základem připravované Národní hospodářské strategie,“ řekl již dříve vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). 

Vláda schválila také novelu zákona o léčivech, která má omezit možnost jejich vývozu a zajistit tak jejich stálou dostupnost. Stát tím reaguje na problémy s výpadky v distribuci léků. Výrobci dostanou v případě nutnosti povinnost dodat chybějící lék do dvou dnů do kterékoli lékárny v Česku.

Nahrávám video

Česko pošle 62 milionů na pomoc zemím s migranty

Ministerstvo vnitra pošle 57 milionů korun na prevenci nelegální migrace a na ochranu uprchlíků. Peníze, které jsou rozděleny v rámci programu Pomoc na místě, zamíří do Libye, Nigeru a Jordánska. Dalších pět milionů pošle vnitro do Mauritánie jako součást humanitárního programu Medevac. Návrh schválila vláda, informovala mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.

Kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Libyi, která má podle ministerstva vnitra negativní dopad na migrační situaci v centrálním Středomoří, pošle úřad zemi 25 milionů korun. Stejná částka bude směřovat do Nigeru, který čelí příchodu mnoha uprchlíků, uvedlo vnitro. Oba projekty pomohou podle ministerstva více než 50 tisícům uprchlíků.

Zbylých sedm milionů korun půjde na pomoc dětským syrským uprchlíkům v Jordánsku. „Česká republika tímto darem podpoří vzdělávání syrských dětí, a pomůže tak 2800 dětem a jejich rodinám,“ doplnila Dlubalová. Vláda schválila i projekt na zlepšení zdravotní péče v uprchlickém táboře Mbera v Mauritánii. V rámci programu Medevac do země zamíří pět milionů korun. Podle vnitra žije v táboře více než 57 tisíc uprchlíků z Mali. 

Celkový rozpočet programu Pomoc na místě činí pro letošní rok 150 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 19 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled