Vláda schválila nominaci Věry Jourové na eurokomisařku. Měla by tedy pokračovat druhé období v řadě. I když premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o její nominaci již dříve, oficiální krok učinil kabinet až v poslední možný termín. Přesto Jourová doufá v dobré portfolio, chtěla by se také stát místopředsedkyní komise. Na konci září ji čeká – stejně jako další kandidáty na eurokomisaře – slyšení ve výborech Evropského parlamentu, který pak musí schválit složení nové komise.
)Věra Jourová je první ze čtveřice dosavadních českých eurokomisařů, kdo bude v EK zasedat dvě období v řadě. Není zatím jasné, o jaké portfolio se bude starat. V uplynulých pěti letech byla Jourová eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost příležitostí mužů a žen.
„Je to pro mě obrovská čest, zároveň obrovská odpovědnost. Jsem připravena druhý mandát – pokud dostanu podporu Evropského parlamentu – vykonávat tak, jak jsem vykonávala ten první. A sice s plným nasazením a se snahou vykonávat svou práci ku prospěchu evropských občanů,“ řekla staronová eurokomisařka.
Poté, co vláda její nominaci oficiálně schválila, Jourová sdělila, že ji ve středu čeká první oficiální setkání s předsedkyní budoucí komise Ursulou von der Leyenovou. Má ambici stát se místopředsedkyní EK.
„Domníváme se, že klub Renew Europe, kam patřím, by mohl takovou pozici získat, uvážíme-li politickou paritu. Zároveň si myslíme, že by mohlo dojít k většímu vyvážení geografického pokrytí ze strany vicepředsedů. Samozřejmě (hraje roli) i aspekt toho, že jsem žena,“ shrnula argumenty, proč by se chtěla ujmout místopředsednické role.
Před poslanci na jednání sněmovního evropského výboru Jourová uvedla, že by v příští Komisi ráda obstarávala digitální agendu, vnitřní trh nebo obchod. Upozornila, že nemůže vykonávat totéž, co dosud. „Tak ať už je ta změna pořádná,“ vyzvala.
O tom, že by se Česko mělo ucházet o ekonomicky silnější portfolio než dosud, mluvil opakovaně i premiér Babiš. Někteří jeho ministři doufají, že by postavení Věry Jourové při rozdělování portfolií mohl zlepšit fakt, že v Komisi již působila.
Opoziční europoslanci kritizují výsledek jednání o dvojí kvalitě potravin
Nominace Jourové není příliš dobrou zprávou pro europoslance Jana Zahradila (ODS/ECR). Její dosavadní působení považuje spíše za neúspěšné. „Třeba v záležitostech týkajících se dvojí kvality potravin, jejichž řešení nedopadlo příliš dobře pro Českou republiku, nebo i v záležitostech týkajících se ovlivňování obsahu publikovaného na internetu, paní Jourová jednoznačně držela linii komise. Ono jí také nic jiného nezbývalo. Ale to neznamená, že by to vždy bylo ku prospěchu České republiky a jejích občanů,“ řekl. Soudí, že k silnějšímu postoji není Jourová „dost politicky vybavena“. Podle jeho stranického kolegy Alexandra Vondry není jisté, že Jourová dostatečně ochrání české zájmy v otázce ochrany klimatu.
Také podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti/Greens/EFA) byla Jourová „nijak zvlášť výrazná“. „Z týmu Andreje Babiše byla jedna z těch lepších. Ale její hlavní handicap je právě to, že má na ni Babiš poměrně velký vliv. Jourová například mohla více tlačit na pilu v otázce dvojí kvality potravin, kterou přitom nabízí i Agrofert (z premiérova svěřenského fondu, pozn. red.). Ona nemůže jít proti silným ekonomickým zájmům, které premiér má,“ domnívá se Peksa.
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM/GUE-NGL) poznamenala, že byla nominace Věry Jourové všeobecně očekávaná. I ona však má k její dosavadní práci výhrady. „Věra Jourová mě osobně velmi zklamala při posledním vyjednávání o spotřebitelském balíčku, kdy se ukázalo, že možná více naslouchá evropským úředníkům než členským státům. Byla jednou z těch, kteří dovolili, že dvojí kvalita potravin ve spotřebitelském balíčku není zohledněna tak, jak si přáli čeští občané,“ řekla.
Zároveň ale komunistická europoslankyně vnímá Jourovou jako respektovanou komisařku. „Otevřela řadu témat týkajících se velkých internetových gigantů jako Google, Facebook a podobně. Své místo si určitě vytvořila,“ soudí Konečná.
Naopak vládní europoslanec Ondřej Knotek (ANO/Renew Europe) zhodnotil dosavadní působení Jourové v Evropské komisi pozitivně: „Jourová bude oddaná, nestranná europoslankyně, bude pracovat pro občany Evropské unie. Prokázala, že je kompetentní osoba a roli eurokomisařky bere naprosto vážně. Její dosavadní portfolio nebylo prestiží, ale za to bylo těžké, a ona ho uchopila dobře. Vliv premiéra Babiše na Jourovou je nesmysl, on o nic takového nestojí a ve střetu zájmů není.“
Parlamentní „grilování“, a pak snad nástup do funkce
Nová komise, kterou povede Ursula von der Leyenová, se ujme svých povinností 1. listopadu. Předtím každý z kandidátů absolvuje slyšení ve výborech Evropského parlamentu, které o nich hlasují, parlament poté schvaluje komisi jako celek.
Nejde o formalitu. V roce 2004 odmítl výbor pro občanské svobody Itala Rocca Buttiglioneho, kterého pak nechal tehdejší šéf komise José Barroso vyměnit. Před pěti lety neuspěla ve výborech pro životní prostředí a pro průmysl a energetiku Slovinka Alenka Bratušeková, která následně na členství v komisi sama rezignovala.
Von der Leyenová ostatně v pondělí varovala, že ne všichni kandidáti se nakonec stanou členy budoucí Evropské komise. Odmítla ale spekulovat o jakýchkoli jménech možných nových eurokomisařů. Jednání s kandidáty zahájí von der Leyenová hned v úterý. Podle své mluvčí pracuje nyní příští předsedkyně Komise na tom, aby obsadila polovinu křesel v komisi ženami.
