Vysoké školy dostanou miliardy na opravu kolejí a menz. „Nesmíme šetřit ani na lidských zdrojích,“ zdůraznil ministr

Nahrávám video

Vysoké školy se mohou v příštích letech těšit na miliardy navíc. Ministr školství Robert Plaga (ANO) slíbil na zasedání České konference rektorů dodatečné finance na vzdělávání i vědu a výzkum a také ohlásil dotační program, ze kterého budou školy dostávat prostředky na opravy kolejí a menz. Financováním vysokého školství se zabýval i pořad 90' ČT24.

Vysoké školy po dlouholetém útlumu dostávají v posledních čtyřech letech čím dál více peněz a v příštím roce by to nemělo být jiné. K dosavadním 26,6 miliardy korun mají slíbeno dodatečných 1,7 miliardy. Z toho 800 milionů půjde na vzdělávání a 900 milionů na vědu a výzkum.

„Jsem rád, že jsme si uvědomili, že nelze na vysoké školy pohlížet, že pokud je tam méně studentů, tak jim lineárně snížíme prostředky. (…) Ony vykonávají řadu jiných funkcí, které nesouvisí s počtem studentů,“ poznamenal v 90‘ ČT24 ministr školství Robert Plaga, který peníze pro vysoké školy vyjednal.

Podle předsedy konference rektorů a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy ale přesto není stát k vysokým školám tak štědrý jako západní země. „Máme špatný poměr mezi institucionálním financováním a projektovým. Třeba v Německu dosahuje institucionální podpora až 70 procent,“ upozornil s tím, že jeho škola dostává od ministerstva jen polovinu prostředků.

Ministr Plaga ujišťoval, že rokem 2019 zvyšování prostředků pro vysoké školy nekončí a porostou i dál – i při zpomalení ekonomiky. „Musí růst. Pokud myslíme vážně řeči o inovační strategii a posunu ČR k zemi s vysokou přidanou hodnotou ve výrobcích a službách, nemůžeme při zpomalení růstu začít šetřit na lidských zdrojích. (…) Krátkodobě to může vypadat rozpočtově zajímavě, ale dlouhodobě na to doplatíme,“ zdůraznil.

Peníze na opravy kolejí budou navíc, ministerstvo rozdá 2,5 miliardy

Přestože hlavní náplní života na vysokých školách je vzdělávání, věda a výzkum, nedílnou součástí každé z nich jsou i koleje a menzy. Zejména menší univerzity přitom nemají peníze na jejich údržbu. Třeba Univerzita Hradec Králové by potřebovala na opravy svých kolejí 45 milionů. Rekonstrukce je přitom nutná a nejde jen o to, že si studenti stěžují na proleželé matrace. „Například podesty schodišť vyžadují úplnou rekonstrukci,“ uvedla ředitelka kolejí Univerzity Hradec Králové Eva Valentová.

Potřebná investice je ale pro školu vysoká. Podle mluvčího univerzity Jakuba Nováka tedy – pokud zůstane odkázána sama na sebe – půjde o postupné mnohaleté investice. „Byl by to několikaletý výhled. Šli bychom postupně, museli bychom prioritizovat,“ uvedl.

Univerzita Hradec Králové proto doufá, že uspěje s žádostí o dotaci z nového programu ministerstva školství – do roku 2027 si vysoké školy rozdělí 2,5 miliardy korun určených právě na opravy kolejí a menz.

„Masivně jsme investovali z evropských prostředků do výzkumné, vědecké infrastruktury. Teď je potřeba investovat do lidských zdrojů. Jedna z věcí, které (…) neodpovídají standardům 21. století, je ubytování na kolejích,“ řekl k dotačnímu programu ministr Plaga. Podotkl, že považuje stav kolejí za „to jeden z mnoha problémů, nedofinancovaných věcí, které ve školství jsou“.

Dotace na opravy kolejí přijdou vhod i velkým univerzitám. Ani na Univerzitě Karlově si na velkou rekonstrukci koleje nevydělají. Podle rektora Zimy je třeba „udržovat ubytování v cenově dostupných hladinách pro studenty, které se pohybuje mezi 2000 a 3000 na měsíc“; kompletní rekonstrukce například Švehlovy koleje na Žižkově by přitom přišla na 300 až 400 milionů. „Jak si na to máme od studentů vydělat,“ podotkl Tomáš Zima.

Zatím vypsalo ministerstvo školství na opravy kolejí a menz dvě výzvy za 1,5 miliardy korun. První končí 30. dubna, druhá k 30. červnu. Školy mohou žádat opakovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 57 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 4 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.