Praha – Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš dnes rezignoval na svůj post. Reaguje tak mj. na rozpory ve straně i výsledky Pirátů ve volbách do Evropského parlamentu, kdy se mu jako republikovému lídrovi stranu nepodařilo dostat Piráty do Bruselu. O překvapivý krok se ovšem nejedná, Bartoš ho avizoval bezprostředně po volbách. Spolu s ním skončili další dva členové předsednictva.
Bartoš odložil předsednickou pásku – skončil v čele Pirátů
Důvody svého odchodu Bartoš zveřejnil na sociální síti Facebook – vysvětlil ho mj. rozpory ve směřování strany. „Naše strana je v tuto chvíli názorově natolik rozdělena, že už si toho začínají všímat i média a naši političtí konkurenti – a to jí může v důsledku uškodit,“ konstatoval s tím, že ve straně spatřuje dva hlavní proudy – aktivistický a politický.
„Ten aktivistický nazývají někteří z vás 'pravým pirátstvím', ten politický pak jiní považují za jedinou možnost, jak můžeme být bráni vážně a něco opravdu dokázat. Strana potřebuje v tuto chvíli sjednotit, začít pracovat a hovořit jasnou a jednou řečí. Nutnost změny začíná u předsedy - a já toto pravidlo respektuji,“ uvedl Bartoš, který se chce také více věnovat rodině; řadovým pirátem zůstane.
Svou rezignaci na Facebooku oznámila i místopředsedkyně Wagnerová. „Kdyby si náhodou někdo myslel, že po Ivanu Bartošovi přebírám kormidlo, tak tedy nikoli. Moje rezignace tu lavinu spustila. Někdy je potřeba pořádně zčeřit vodu, aby se ten usazený kal odplavil. No a kdo jiný by měl jít příkladem než ti na kapitánském můstku,“ uvedla.
Bartoš končí i kvůli eurovolbám, strana je napadla u NSS
Za druhý důvod pro svůj odchod Bartoš označil neúspěch partaje v květnových volbách do Evropského parlamentu. V nich Piráti dostali 4,78 procenta hlasů, a jen těsně tak nepřekročili uzavírací klauzuli pěti procent – a již tehdy Bartoš prohlásil, že coby neúspěšný volební lídr dá k dispozici svou předsednickou funkci. „Já mám po volbách ještě nějaké povinnosti, ale určitě dám svojí funkci k dispozici (…) a řeknu, že odcházím,“ uvedl tehdy v Událostech, komentářích s tím, že Pirátské straně jako předseda věnoval zhruba pět let.
Strana ovšem zároveň avizovala, že se kvůli výsledku voleb obrátí na soud; stížnost podala dnes, a adresovala ji Nejvyššímu správnímu soudu. Zpochybňuje pětiprocentní klauzuli, která podle Pirátů na rozdíl od sněmovních voleb nemá opodstatnění. Argumentují tím, že omezení prostoru malých stran má ve sněmovně zajistit snazší formování vládních koalic, což ale v Evropském parlamentu neplatí, neboť zde se zvolení zástupci spojují do velkých evropských frakcí.
Podle Mikuláše Ferjenčíka z mediálního odboru České pirátské strany nelze uplatnit argument, že by zvolení zástupců více stran znamenalo nestabilitu. „Evropský parlament nesestavuje vládu. Navíc někteří čeští poslanci z různých stran skončí v Evropském parlamentu ve stejné frakci. A počet frakcí je dlouhodobě stabilní,“ řekl Ferjenčík. Stížnost za piráty podává jak samotná strana, tak lídr kandidátky Bartoš. Piráti zároveň podali návrh na předběžné opatření, které má zabránit tomu, aby Státní volební komise vydala některým europoslancům potvrzení o zvolení.
Kromě Pirátů pětiprocentní hranici napadla u NSS také Strana zelených. „Ani 57 tisíc hlasů pro Stranu zelených nestačilo na získání mandátu, přestože například KDU-ČSL stačilo 50 tisíc hlasů,“ prohlásil odstupující předseda stran Ondřej Liška. V Unii je celkem 11 zemí, které pro eurovolby minimální hranici stanovenou nemají: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Slovinsko, Španělsko a Velká Británie.
Celkem obdržel NSS 15 stížností.
Piráti a Zelení napadli eurovolby u NSS (zdroj: ČT24)