Archeologové odvezli z Klášterního Hradiska v Olomouci skoro tisíc let staré ostatky Přemyslovců. Pravděpodobně patřily mimo jiné zakladatelům kláštera, přemyslovským knížatům Otovi I. (1045 - 1087), Otovi III. (1122 -1160) a jejich manželkám. Badatelé je našli v malované dřevěné truhle v sakristii kaple svatého Štěpána. Nález budou v dalších měsících zkoumat odborníci v Praze.
„Ve spolupráci s Národním muzeem bude nyní provedena základní antropologická analýza. Klíčový bude počet jedinců, zda jde o muže nebo ženy, dožitý věk a fyzický stav a zda to, co zjistíme, odpovídá tomu, co se o tom předpokládá. Když to bude odpovídat, nastoupí další analýzy, mezi nimi bude nejdůležitější DNA,“ uvedl Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze.
Přemyslovci pražští a olomoučtí
Při několikaměsíční analýze budou odborníci porovnávat vzorky s pražskými nálezy. Podle Frolíkových slov mají archeologové k dispozici ostatky sedmi osob z Pražského hradu, které měly patřit členům přemyslovského rodu.
„Jsme na stopě DNA u tří Přemyslovců. Pokud by odpovídalo, že jde o Otu I. a Otu III., byl by to oboustranně obrovský posun. Verifikovali bychom si pražské Přemyslovce a tady by byli jasní olomoučtí Přemyslovci,“ doplnil archeolog.
Kosti omyté horkým vínem
Ostatky zakladatelů kláštera byly nalezeny v malované dřevěné truhle v sakristii kaple svatého Štěpána. Podle historika Leoše Mlčáka mají za sebou strastiplnou pouť, několikrát se podle dochovaných pramenů stěhovaly. Ostatky jsou v relativně dobrém stavu, podle odborníků má na tom svůj podíl i netradiční způsob uchování.
„Podle archivních pramenů byly kosti v roce 1675 omyty horkým vínem,“ řekl Mlčák. Podle něj může nález olomouckých ostatků potvrdit rodové vazby Přemyslovců i vazby s uherskými princeznami.
Uherská princezna a ruská kněžna
Podle faráře kaple svatého Štěpána Bedřicha Hanáka je důležité především to, že nalezené ostatky byly v dobrém stavu. „Prostory nejsou původní, působí tam vlhkost, klášter zčásti stojí na bažině, vlhkost je veliká. Nejstarší ostatky jsou staré téměř tisíc let, takže je to zázrak, že se uchovaly dodneška. Pokud jsou to Přemyslovci, je to s letošním staletým výročím vzácná příležitost. V optimálním stavu by jich mělo být až pět, objev společně s uherskou princeznou Eufemií a ruskou kněžnou Durancií má evropský formát,“ zmínil Hanák.
Nalezené ostatky dnes z Olomouce zamířily pod dozorem předních archeologů do Prahy. Jejich pohřební schránky si budou moci zájemci prohlédnout od 6. září v Arcidiecézním muzeu v Olomouci při příležitosti nové výstavy s názvem Zde se nacházíte – Václavské náměstí v proměnách času, uvedl mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal.
Klášter Hradisko patří k nejstarším na Moravě. Samotný klášter založil v roce 1078 k poctě svatého Štěpána olomoucký kníže Ota I. Olomoucký a jeho žena Eufemie. Ve 30. letech 12. století byl klášter zásluhou opata Bohumila celkově přestavěn. Kolem roku 1151 benediktiny na Hradisku vystřídali proreformní premonstráti. Definitivně byl klášter zrušen v 18. století za josefínských reforem.
