Praha – Komunisté znovu přicházejí s plánem na zrušení lustračního zákona, které dlouhodobě prosazují. Tentokrát se ale rýsuje reálná většina hlasů ve sněmovně, které by mohly lustrační zákon poslat do propadliště polistopadových dějin. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka totiž připustil, že 24 let po roce 1989 ztrácí lustrační norma opodstatnění, a první muž ANO 2011 Andrej Babiš se rovněž vyslovil pro zrušení zákona. Nechtěl o tom ale prý mluvit, aby to nevypadalo, že jde o jeho problém.
Předseda komunistů Vojtěch Filip před ustavující schůzí sněmovny avizoval, že poslanci jeho strany „v co nejkratší době“ předloží návrh na zrušení lustračního zákona. Tento krok měla třetí nejsilnější strana ve sněmovně také ve volebním programu. Návrh by byl předložen zřejmě formou novely antidiskriminačního zákona.
„Jsme připraveni o zrušení lustračního zákona diskutovat. Už splnil svoji roli a není vážný důvod, aby platil i v dalších letech,“ přidal se o chvíli později Sobotka. Ještě na začátku listopadu se přitom stavěl za zvyklost negativního lustračního osvědčení pro členy vlády. „Měla by být respektována i nadále,“ tvrdil tehdy.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Po pětadvaceti letech po roce 1989 je podle mého názoru sporné, zda lustrační zákon může ještě plnit roli, kterou ve společnosti oprávněně hrál po změně společenských poměrů v roce 1989. Jsme připraveni na toto téma diskutovat a já se domnívám, že sociální demokracie by mohla být připravena pro jeho eventuální zrušení.“
Odmítavě se proti myšlence vyškrtnutí lustrační normy ze sbírky zákonů stavějí občanští demokraté. Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky má platit i nadále, vyrovnání s minulostí považuje za dlouhodobý proces. „Ve státní službě by neměl být nikdo, kdo byl svázán s represivní složkou totalitního režimu,“ uvedl v prohlášení.
Lustrační zákon stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v justici, armádě a veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance. Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB. Lustrační osvědčení vydává ministerstvo vnitra. (Více o lustračním zákoně čtěte zde)
- Lustrační osvědčení „… je vydáno pro účely výkonu zákonem stanovených funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním. Osvědčuje, zda lustrovaná osoba byla, či nebyla v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989: příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti evidována v materiálech StB jako spolupracovník ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona Zákon se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971. Od těchto občanů se nevyžaduje předložení lustračního osvědčení ani čestné prohlášení.“ (Zdroj: mvcr.cz)
Čisté lustrační osvědčení požadovala u všech dosavadních vlád prezidentská kancelář. A to platí i pro současného prezidenta. Právě s prezidentem Milošem Zemanem se v neděli sešel šéf hnutí ANO Andrej Babiš - na stole bylo případné Babišovo vládní angažmá: k účasti ve vládě Babiš potřebuje podle zvyklostí negativní lustrační osvědčení, jeho jméno však figuruje ve svazcích StB. Babiš spolupráci s StB odmítá a vede kvůli tomu na Slovensku soud. (Více o schůzce čtěte zde)
