Praha - Do sněmovny míří dlouho diskutovaný návrh zákona o státních úřednících, jehož účelem je odpolitizovat státní správu. Norma počítá mimo jiné se vznikem pozice státního tajemníka, který by měl fungovat na pomezí mezi politickou a úřednickou sférou. Například personální pravomoci na ministerstvech by tak již neměly být v rukou politiků. Na přijetí zákona tlačí už řadu let Evropská komise. ČSSD ale označila vládní návrh za špatný a chce předložit vlastní, nekoncepčnost normy kritizují i občanská sdružení.
Návrh stanovuje některé nové povinnosti úředníků. Také obsahuje předpoklady pro zastávání pracovního místa, způsoby výběrového řízení či vznik, změnu a zánik pracovního poměru, včetně převedení na jinou práci, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Petr Nečas (ODS).
Státního tajemníka by měl jmenovat a odvolávat na návrh ministra předseda vlády, jeho funkční období by mělo trvat pět let. Hlavní pravomocí tajemníka by byla výběrová řízení či hodnocení úředníků. Náměstci ministrů by měli být nadále vybíráni politicky.
Do návrhu se dostala i ochrana oznamovatelů korupce, naopak norma nepočítá se zavedením příspěvku na ošatné nebo šesti týdny dovolené pro úředníky. Občanští demokraté chtějí, aby byl zákon schválen do konce letošního roku. Strana kvůli tomu požádá o svolání mimořádné schůze sněmovny.
Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) očekává ve sněmovně ještě debatu nad zákonem, mohly by z ní vzejít některé impulsy například k dořešení otázek jmenování a odvolávání státního tajemníka a podobně. Stejně tak i další kvalifikace této úřední osoby. Podle Peake by měli být vybíráni ve výběrovém řízení. „Evropská komise po nás chce, aby zákon byl účinný od počátku roku 2014,“ prohlásila vicepremiérka s tím, že pokud půjde vše hladce, prvního státního tajemníka by měla jmenovat ještě vláda Petra Nečase.
Podle ČSSD by úředníci měli víc ručit za svá rozhodnutí
ČSSD považuje předlohu za špatnou, do konce týdne prý předloží vlastní návrh služebního zákona, a to buď jako poslaneckou novelu zákona z roku 2002, jehož účinnost byla opakovaně odložena, nebo jako pozměňovací návrh k vládní normě.
„Nikdo si nemůže nechat namluvit, že tento návrh zákona může pomoci kvalitě úředníků v naší zemi,“ uvedl Jeroným Tejc. Podle něj nezajistí ani větší odpovědnost úředníků, ani nevyloučí možné zneužívání smluvních platů. Z návrhu podle něj v posledních úpravách vypadla část, která měla zakázat vysokým úředníkům působení v politických stranách.
ČSSD chce proto předložit vlastní novelu, podle které by se zvýšilo ručení úředníků, nově by ručili za svá rozhodnutí až do výše osminásobku jejich platu. „Zajistí oddělení politické a úřednické roviny, bude tam princip transparentních výběrových řízení, služebního hodnocení,“ uvedl stínový ministr vnitra Tejc. ČSSD chce zároveň zrušit smluvní platy a nahradit je tarifními.
Odbory: vládě chybí vize
Nekoncepčnost přípravy normy kritizovala také Lenka Petráková ze sdružení Oživení. V průběhu příprav zákona se totiž podle ní vyměnili tři náměstci ministra vnitra a celkem pět šéfů odborů, pod které příprava této zásadní normy spadala. Podle odborů chybí vládě hlavně vize, jak má státní správa vypadat. Pozici státního tajemníka vnímají spíše politicky. „Pokud se týká dalších politických pozic, vzniká tady problém, jak budou definováni a kdo to skutečně bude,“ uvedl Ladislav Říha z Odborového svazu státních orgánů a organizací.
