Od letošního září musí děti starší pěti let povinně chodit do mateřské školy. Má je to lépe připravit na základní školu. Rodičům, kteří své dítě do školky nepošlou, hrozí pokuta až 5 tisíc korun. Podle průzkumu pro ČT podporuje povinnou školku téměř 80 procent dotázaných. Mnozí politici ale v Předvolební debatě České televize tuto novinku kritizovali. Argumentovali tím, že o způsobu předškolního vzdělávání dětí mají rozhodovat jejich rodiče, nikoli stát. Kritika se v debatě snesla i na další novinku – inkluzi na základních školách.
Inkluze je zpackaná, povinná školka zbytečná. Novinky ve školství politici v debatě nešetřili
Podle průzkumu agentury Median pro ČT podporuje povinné předškolní vzdělávání 79 procent dotázaných. Častěji si ho přejí lidé starší a s nižším příjmem. Tedy ti, kteří obecně častěji upřednostňují představu silného státu.
Podobně lidé odpovídali i na možnost státní podpory na vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených oblastí nebo dětí jinak znevýhodněných. Více než tříčtvrtinovou podporu veřejnosti má i garance místa pro děti starší dvou let. Proti bylo 22 procent dotázaných.
GALERIE
Předškolní vzdělávání - průzkum Median pro ČT
S většinovým názorem veřejnosti nesouhlasí například Jiří Mihola (KDU-ČSL). „Ne všichni rodiče jsou celí nadšení z toho, že se povinný předškolní rok zavedl. A úplný nesmysl jsou dvouleté děti ve školce. Ale i na to máme řešení – chceme nabídnout alternativu rodičům, třeba institucionální podporu dětských skupin,“ říká.
Podle Pavla Klímy (TOP 09) je poslední rok v mateřské škole pro děti důležitý, rozhodnutí by ale nechal na rodičích. Navíc se podle něj nepotvrdil předpoklad, že zákonná povinnost donutí některé rodiče své děti do školky skutečně poslat.
„Průběh změny na povinnou předškolní docházku je typickým příkladem, jak ministerstvo fungovalo. Chtělo dostat děti z vyloučených lokalit do školky a zavedlo povinný rok pro všechny. A odnesli to především ti zodpovědní rodiče, kteří třeba doma vzdělávali děti sami,“ uvedl Klíma.
Předvolební debata o školství, sportu a vědě (zdroj: ČT24)
„Já jsem pro důležitou socializační roli školky, ale nad tím mi stojí právo rodiče si rozhodnout minimálně do šesti let o tom, jak jejich dítě bude vzděláváno. Je září za námi – pojďme se podívat, kolik těch dětí z vyloučených lokalit doopravdy nastoupilo. Je tam hrozba nějaké sankce, to jsem zvědav, kdo to bude platit a jestli jim zvýšíme dávky,“ poznamenal Klíma.
Michal Šmucr (SPD) se domnívá, že o povinnosti navštěvovat školku by měly rozhodnout schopnosti a dovednosti dítěte, jinak by rozhodnutí ponechal na rodičích. „U zápisu dítě prokáže, že buď je připravené na základní školní docházku, nebo není. Pokud připravené není, nechť má povinnost absolvovat předškolní jeden rok přípravy. Pokud je dítě připravené, proč zatěžovat rodiče nějakými dalšími povinnostmi,“ uvedl.
Naopak Ivo Pojezný (KSČM) zavedení povinné školky vítá. „Je to jednoznačně krok správným směrem. Já jsem letitý kantor a vím, jaké mívají děti v prvních třídách problémy. Uvědomme si také, že v prvních třídách propadá nejvíce dětí. Jestliže jim povinný poslední rok v mateřské škole pomůže, naučí je nějaké návyky, připraví je na školu, tak je to jedině správně,“ míní.
Podle Ivo Vondráka (ANO) je v některých obcích problém s kapacitou školek a jejich rozšíření není jednoduché. „Řešení, které by myslím pomohlo, je, že když přijde do základní školy dítě, které není připravené, není problém zavést něco jako nultý ročník. A ve škole vyčlenit třídu, kde tyto děti budou.“
Inkluze má chyby, říkají i její příznivci
Rozporuplné názory panují také v otázce inkluze, tedy společného vzdělávání handicapovaných dětí s ostatními v běžných školách. Přestože většina zdravotně postižených má nárok na docházku do běžné školy od roku 2005, výjimkou byly dříve hlavně děti s lehkým mentálním postižením, které se vzdělávaly odděleně.
Od loňského září mohou školy dostávat od státu peníze na opatření, která mají vyhovět speciálním potřebám handicapovaných i nadaných dětí.
„My jsme pro nějakou rozumnou inkluzi, řízenou. Chci jako ředitel školy oznámit, že jsme děti autistické, handicapované fyzicky, mentálně, zrakově, vzdělávali před (bývalou ministryní školství - pozn. red.) Valachovou a budeme i po ní. My jsme chtěli průhledné a zlepšené financování, ale dočkali jsme se přeplněných poraden a toho, že ve tři čtvrtě roce už krajské úřady nemají z čeho vyplácet asistenty,“ kritizuje Pavel Klíma z TOP 09.
SPD další inkluzi ve školství odmítá. „Je to nepřipravený projekt. Není připraven personálně, finančně. Můžeme si říkat, že tady byl nějaký bohulibý záměr, ale ten prostě byl zpackán,“ tvrdí Michal Šmucr (SPD).
Také občanští demokraté mají v programu zrušení povinné inkluze. „Neodmítáme inkluzi jako takovou, ale odmítáme ji plošně. Chtěli bychom, aby školy mohly rozhodovat o procesu samy. Zároveň se nás velmi dotýká, že asistentem, který pracuje s dětmi, může být člověk, který má kurz o 40 hodinách,“ uvedla Ilona Mauritzová (ODS).
Podporu má začleňování znevýhodněných naopak u Strany zelených. „Jsem naprostý zastánce inkluze a neumím si představit, že by děti jakéhokoli nadání, s jakýmkoli postižením, nechodily do jedné třídy. A tomu se musí všechno podřídit,“ míní Pavel Himl (Zelení). Problém ale vidí třeba v tom, že na asistenty mohou obce žádat peníze z evropských fondů, ale není jasné, co se stane, až tato možnost skončí.
Pro inkluzi jsou i Piráti, i když se podle Ondřeje Kolka její zavedení úplně nevydařilo a rád by proto systém upravil. „Jsme za to, aby byla inkluze do škol, ne přímo do tříd. Tam, kde dnes inkluze ve třídách funguje, nikoho to neruší, kolektivu to prospívá – nerušit. Tam, kde to nefunguje, by bylo lepší založit v rámci školy speciální třídu, aby pořád docházelo ke kontaktu mezi handicapovanými a většinou, ale aby to nikoho nepostihovalo.“
„Nic proti inkluzi, ale to provedení je opravdu běsné. To má být individuální věc,“ míní Petr Gazdík (STAN). „To, co dnes zažíváme v inkluzi, zejména u hraničních dětí a různých mentálních postižení, je, že jsou zařazovány do třídy s asistenty u mnohých případů jen proto, že je momentální politická vůle po inkluzi. Místo toho, aby byly vzdělávány ve speciálních školách, které jim umožní životní návyky, které je základní školy bohužel nenaučí.“
„Mnohým by bylo ve speciálních školách líp, ale to nelze říct obecně. U každého jedince musí individuálně rozhodnout učitelé, rodiče a pedagogicko-psychologická poradna,“ dodal Gazdík.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.