Některé státní firmy zřejmě dostanou úlevu. Nebudou muset zveřejňovat smlouvy

Nahrávám video

Některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí zřejmě dostanou částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Totéž by platilo pro národní podnik Budějovický Budvar. Poslanci novelu schválili zrychleně v prvním čtení.

Předloha našla podporu u 128 ze 145 přítomných poslanců. Proti návrhu jich hlasovalo 13. Novelu nyní posoudí Senát. V diskusi předlohu odmítali zejména poslanci z opozičního klubu TOP 09 a Starostů, podle nichž není opodstatněná.

„Každá výjimka může být morálním hazardem,“ uvedl Martin Plíšek (TOP 09). Podle „duchovního otce“ registru smluv Jana Farského (STAN, za TOP 09) je novela zbytečná, ovšem není destruktivní.

Návrh podpořila i vláda

Na začátku června podpořila vláda poslaneckou novelu, podle které by mohly výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru dostat jen některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí a národní podnik Budějovický Budvar.

  • Kompromisní návrh přivítala iniciativa Rekonstrukce státu, která registr smluv dlouhodobě podporuje. „Z našeho hlediska jde o zásadní posun, protože sněmovna dala najevo, že nechce zmrzačit registr smluv,“ pochvaluje si právník Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Při hlasování ve sněmovně ale vystoupil s kritikou současné i navrhované podoby registru smluv ministr financí Ivan Pilný (ANO). Ministerstvo může mít podle něho problém při okamžitých operacích na finančním trhu nebo při vydávání dluhopisů. „Ani jedna z verzí registru smluv toto neošetřuje. Důsledky jsou v obrovské výši,“ řekl.

Předkladatelé žádali zrychlené schválení

Předloha skupiny poslanců reagovala na dřívější novelu poslanců KDU-ČSL, kteří chtěli z povinnosti vyčlenit Budvar kvůli možným ekonomickým ztrátám. Sněmovna následně schválila plošné výjimky i pro státní podniky a státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu.

Senát ovšem plošné výjimky odmítl. Poslanci napříč stranami kromě TOP 09 proto přišli s kompromisem. Předkladatelé zároveň požadovali schválení předlohy ve sněmovně zrychleně v prvním čtení, což se jim také podařilo.

Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. Od letošního července bude zavedeno pravidlo, že nezveřejněná smlouva není platná.

Novela nevypouští ze zákona žádné společnosti, předpokládá však zvláštní režim pro firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusely by zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku.

Určité výjimky by dostaly i Česká televize a Český rozhlas v případě například mimořádných přenosů nebo licenčních práv na sportovní utkání a veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce u smluv, které uzavírají se soukromou podnikatelskou sférou. U zdravotnických zařízení by nezveřejnění smluv na dodávky léků a zdravotnických prostředků neohrozilo jejich platnost. Novela se týká rovněž Správy státních hmotných rezerv, navíc by výslovně zajistila ochranu bankovního tajemství.

Zaměstnavatelům se zřejmě zvýší příspěvek na zaměstnávání postižených

Ve druhém čtení projednali poslanci normu, která zvyšuje příspěvek za zaměstnávání postižených těm firmám, kde postižení tvoří více než polovinu pracovníků. Vláda navrhuje, aby se příspěvek zvýšil ze současných 9500 korun o další tisícovku. Předseda sněmovního sociálního výboru Jaroslav Zavadil (ČSSD) ale doporučil, aby se příspěvek zvýšil na 12 tisíc korun měsíčně. Sněmovna o tom rozhodne v červenci v závěrečném čtení.

Sněmovna by také mohla omezit okruh lidí, kteří by dostali až tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Úpravu navrhla ve druhém čtení poslankyně ANO Radka Maxová, která chce zúžit okruh lidí na manžele nebo registrovaného partnera ošetřovaného člověka, příbuzné v přímé linii, sourozence a na druha nebo družku žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti.

„Zařazení vzdálených příbuzných, jimiž je tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, či dokonce jejich manžel, registrovaný partner nebo druh, do okruhu oprávněných osob je zcela nepřípadné, a to zejména z důvodu vysokého rizika zneužití tohoto institutu,“ zdůvodnila poslankyně pozměňovací návrh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ústavní soud zrušil starší verdikt o vazbě Jiřikovského, ten ve vězení zůstává

Ústavní soud (ÚS) zrušil usnesení soudu nižšího stupně o vazbě Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, bylo porušeno jeho právo. V další části ÚS stížnost odmítl. Pro Jiřikovského se ale nic nemění, za mřížemi zůstává. Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna. Obviněný je mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti, hrozí mu až třicet let vězení.
před 9 mminutami

Senát podpořil srovnání doby nemocenské invalidů s ostatními pracovníky

Lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. Při delší nemoci či nařízené karanténě by se jim tak mohla prodloužit z nynějších sedmdesáti dnů na 380 dnů, horní komora návrh podpořila. Senát také v prvním čtení odmítl již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě. Nyní má do 14:55 pauzu.
10:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

ŽivěPoslanci opět diskutují o stavebním zákoně

Dolní komora se vrátila k závěrečnému kolu projednávání novely stavebního zákona. Očekává se, že poslanci ani ve středu její finální projednávání nedokončí a budou pokračovat v pátek. Předtím schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole čeká sněmovnu také debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 2 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 3 hhodinami

ÚS: Část zákona o platech státních zástupců byla neústavní

Část zákona o platech státních zástupců, která do délky započitatelné praxe potřebné pro postup do vyšší platové třídy nezahrnovala dobu rodičovské a mateřské, byla neústavní. Rozhodlo o tom plénum Ústavního soudu na návrh Obvodního soudu pro Prahu 1. Ustanovení platilo do konce loňského září, současný zákon už rodičovskou a mateřskou do délky praxe započítává.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výdaje na obranu a summit NATO

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).
před 5 hhodinami

SPD „zásadně nesouhlasí“ se zapojením do programu na zbraně pro Ukrajinu

SPD chce na páteční koaliční radě jednat o zapojení České republiky do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu. Vládní hnutí s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí, uvedl na síti X předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Na koaliční radě se podle něj tato otázka nikdy neřešila a jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé).
před 5 hhodinami

Evropský pohled