Výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru by mohly dostat jen některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí a národní podnik Budějovický Budvar. Vláda podpořila poslaneckou novelu, která to předpokládá.
Předloha skupiny poslanců reaguje na dřívější novelu poslanců KDU-ČSL, kteří chtěli z povinnosti vyčlenit kvůli možným ekonomickým ztrátám Budvar. Sněmovna ale následně schválila plošné výjimky i pro státní podniky a státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu.
Senát ovšem plošné výjimky odmítl. Poslanci napříč stranami kromě TOP 09 proto přišli s kompromisem. Předkladatelé požadují, aby byla předloha ve sněmovně schválena zrychleně v prvním čtení, což by mohlo být ještě v červnu. Poslanci usilují o rychlé přijetí změn i proto, že od 1. července začne platit nejpřísnější sankce, kdy mají být nezveřejněné smlouvy anulovány.
Novela žádné společnosti ze zákona nevypouští, předpokládá ale zvláštní režim pro firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusely by zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku.
Výjimky by dostala i Česká televize a rozhlas
„Je to kompromis. Tam, kde jsou státní peníze, veřejné zdroje, tak se musí zveřejňovat. Tam, kde nejsou veřejné zdroje, tam je možné to začernit, případně nezveřejňovat,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Do evidence se také nebudou muset vkládat smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami, a kolektivní smlouvy. Určité výjimky by dostaly i Česká televize a Český rozhlas v případě například mimořádných přenosů nebo licenčních práv na sportovní utkání a veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce u smluv, které uzavírají se soukromou sférou.
Ludvík: Musíme nejdřív léčit a potom papírovat
U zdravotnických zařízení by nezveřejnění smluv na dodávky léků a zdravotnických prostředků neohrozilo jejich platnost. Novela se týká rovněž Správy státních hmotných rezerv, navíc by výslovně zajistila ochranu bankovního tajemství.
„Pro zdravotnictví je nutné, aby tam nebyla vazba, že se to nejprve musí zveřejnit a potom teprve podat lék. To je nesmysl. Musíme nejdřív léčit a potom papírovat,“ reagoval na novelu ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
Nemocnice už dříve žádaly, aby mohly kontrakty do registru zadávat s několikadenním zpožděním. V opačném případě by podle nich mohlo docházet k ohrožení zdraví pacientů. U některých operací totiž například lékaři potřebují jednat rychle, a medikamenty tak využijí ještě před tím, než mají potřebné dokumenty.
TOP 09 jako jediná proti
TOP 09 ale s výjimkami z registru nesouhlasí. „Nerozumím tomu, proč se krátce před ostrým provozem registru skupina poslanců snaží zavádět nové výjimky. Je to velmi neodpovědný postup, který zcela devalvuje smysl přijatého zákona a podporuje netransparentní vynakládání veřejných prostředků,“ uvedl poslanec Martin Plíšek.
Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 000 korun.
