Noční mrazy podle všeho poškodily výsadby meruněk a broskví, částečně zasáhly i švestky, třešně a hrušně. Uvedl to předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Konkrétní rozsah škod se zatím nedá zmapovat, unie ho bude znát v dalších dnech až týdnech. Tématu „Extrémní počasí a klimatické změny“ se s meteoroložkou ČT Taťánou Míkovou bude věnovat i Devadesátka ČT24 od 20:00 hodin.
Kvůli mrazům bude méně meruněk či broskví. O škodách mluví i vinaři
Ovocnáři se před mrazy brání i pálením klestí (zdroj: ČT24)
Otázky do Hyde Parku ČT24 můžete posílat také prostřednictvím Facebooku – napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag #hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.
„Mrznout začalo kolem půlnoci a sady byly vystaveny zhruba osmihodinovému mrazu. Teploty někde klesaly až k minus šesti stupňům,“ přiblížil Ludvík. Například na Znojemsku se původně hrozivý vývoj po půlnoci otočil, protože se zatáhlo a teploty se z mrazu dostaly k nule.
UDÁLOSTI: Pěstitelé se snaží předejít škodám, které jim způsobují mrazy (zdroj: ČT24)
Jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem v Česku, by se nynější vlna mrazů podle Ludvíka negativně dotknout neměla. Na konci loňského dubna byla situace s mrazy zcela odlišná, protože vlna mrazů trvala pět až šest dní za sebou. Sklizeň ovoce pak v minulém roce kvůli mrazům klesla o 20 procent na více než 150 tisíc tun. „Nyní silný mráz trval jen jednu noc,“ uvedl Ludvík.
Svíce, klestí, sláma. Sady se zahřívají různě
Ovocnáři v noci na obranu před mrazy v sadech s meruňkami, švestkami a třešněmi nasadili například mlžení sadů, nebo v sadech pálili klestí a slámu. Pro zvýšení teploty v sadech použili mimo jiné i pálení svící. „Riziko mrazových škod bude trvat ještě další čtyři týdny,“ varoval Ludvík.
Studio 6: Ve Slupi na Znojemsku pálili v sadech balíky slámy (zdroj: ČT24)
Teplotám pod bodem mrazu se nevyhnuly ani vinice na jihu Moravy, škody zatím nejsou jasné. „Zkoumáme, jak mrazy probíhaly, prozatím můžeme říci, že byly nerovnoměrné. Například na Znojemsku mráz nebyl, na Bzenecku a Velkopavlovicku ano,“ uvedl šéf Svazu vinařů Tibor Nyitray. Některé škody se podle jeho slov projeví až časem, třeba zčernáním listů nebo odpadnutím oček. „ Na sobotu mají směnu všichni agronomové a budou procházet vinice a zjišťovat škody,“ dodal Tibor Nitray.
Vinař Jan Stávek odhaduje škody už teď. „Ráno jsem se byl podívat na vinici, která v minulém roce dopadla nejhůře a nyní odhaduji poškození vinic až na 30 procent. Už se objevovaly nahnědlé lístečky, které byly spálené mrazem,“ řekl vinař. V noci byly v Němčičkách mínus tři stupně Celsia.
Vinařství LAHOFER, a.s. má na svých vinicích meteostanice. Jedna ukázala kolem půlnoci také minus tři stupně. „Objíždíme teď vinice a zjišťujeme situaci. Zatím je brzo, říci, jaký je dopad mrazů, zjistíme to během týdne až deseti dní,“ řekl šéf vinohradů skupiny Michal Eller.
Poškození vinic zaznamenali také ve Vinařství Valihrach na Břeclavsku. „Je to už teď patrné, jak velké budou ale škody, ukážou až další dny. Myslím si ale, že to nebude tak dramatické jako v minulém roce,“ řekl vinař František Valihrach.
Vinaři se poučili z loňska a byli na mrazy připravení
Loni zasáhly vinice mrazy také koncem dubna a jihomoravským vinařům výrazně poškodily úrodu. Vinaři tehdy škody vyčíslili na víc než miliardu korun. Letos byli připraveni. Například ve Velkých Bílovicích nakoupili zásoby slámových balíků, které v noci pálili. Nové vinařství si samo vyrobilo parafinové svíčky, které ohřívaly vzduch. „ Ve vinici byly díky svíčkám 3 stupně nad nulou,“ vysvětlil Tibor Nitray.
Ve vinohradu v Hustopečích bylo v noci až mínus pět stupňů. Vinaři pálili dřevo a štěpku. Mráz podle nich přišel dřív, než čekali. „ Zapálili jsme ohně už ve tři hodiny ráno. Mysleli jsme, že mrznout začne později,“ řekl vinař Pavel Košulič.
GALERIE
Parafínové svíce, pálení slámy a zamlžování
Po speciální mlze i „iontový“ nápoj pro stromy
Dýmovací děla podle něj teplotu v sadu skutečně pozitivně ovlivnila. Sadaři na Úsovsku uvedli, že v místě, kde se mlžilo, panovala noční teplota až o půl stupně vyšší než tam, kde postřik neprobíhal. V jednu chvíli mělo být v mlze dokonce až o 1,5 °C tepleji než na jiných neošetřovaných místech. Dopoledne pak ještě na Úsovsku vyjely do sadů traktory se speciálním postřikem, který má fungovat jako jakýsi iontový nápoj a stromům dodat energii.
Někde sadaři využili speciálních dýmovacích děl. Ta do porostů foukají mlhu z vody a glycerinu. Jedno stojí i 130 tisíc korun. Noční provozní náklady na jedno dělo se pohybují kolem 17 tisíc korun.
Pěstitelé ovoce na Znojemsku v noci vyjeli do sadů se zmlžovači, aby letošní úrodu ochránili. Podle předpovědi mrazy přišly, netrvaly ale celou noc, protože po 1:00 se s příchodem oblačnosti oteplilo lehce nad nulu. Podle ředitele Pomony Těšetice Iva Pokorného tento zvrat ochránil ovoce víc než umělá mlha.
Mrzl i chřest, pěstitelé však nedostanou odškodnění
Noční mrazy poškodily také úrodu chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku, škodu pěstitelé odhadují na 1,5 milionu korun. Zasaženy jsou i rostliny, jejichž produkce má teprve začít.
Jak uvedl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář, produkce je v tuto chvíli pozastavená, odběratelé prý ale mají pro situaci většinou pochopení. Na práci čekají i připravení brigádníci, na pole by se měli brzy vrátit.
Šafář považuje za problém, že odškodnění zemědělců se v případě mrazů týká jen plodin, které jsou součástí aktuální produkce, a zemědělci tak mohou doložit její pokles. Jenže například chřest je na polích vysazený několik let předtím, než se začne sklízet. Nová výsadba se totiž nechává nejdříve zesílit, ale pokud ji zasáhne mráz, tak nezesílí a produkce se o další rok odloží.
Ovocné stromy a keře v ČR - vývoj mezi roky 2005 - 2016
Ovocné stromy a keře v ČR - sklizeň mezi roky 2005 - 2016
V Hostíně a okolí mráz už druhým rokem zasáhl právě novou výsadbu na přibližně 60 hektarech, ale na kompenzaci majitelé nárok nemají. Tentýž problém mají například i začínající ovocnáři. Stát by tak podle Šafáře měl situaci zemědělců posuzovat individuálně.
Za škody nedostanou náhrady ani vinaři
„Loni jsme dostali spoustu slibů a žádné peníze. Z ministerstva přišla odpověď, že vinaři nedostanou speciální náhrady. Vinaři se prý mají pojistit,“ řekl Tibor Nitray. Pojistné je ale pro některé vinaře příliš vysoké. „Musíme si hodit korunou, jestli zaplatit milionové částky za pojištění nebo investovat jinam,“ dodal Nitray.