Kvůli mrazům bude méně meruněk či broskví. O škodách mluví i vinaři

2 minuty
Ovocnáři se před mrazy brání i pálením klestí
Zdroj: ČT24

Noční mrazy podle všeho poškodily výsadby meruněk a broskví, částečně zasáhly i švestky, třešně a hrušně. Uvedl to předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Konkrétní rozsah škod se zatím nedá zmapovat, unie ho bude znát v dalších dnech až týdnech. Tématu „Extrémní počasí a klimatické změny“ se s meteoroložkou ČT Taťánou Míkovou bude věnovat i Devadesátka ČT24 od 20:00 hodin.

Otázky do Hyde Parku ČT24 můžete posílat také prostřednictvím Facebooku – napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag ‪#‎hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.

„Mrznout začalo kolem půlnoci a sady byly vystaveny zhruba osmihodinovému mrazu. Teploty někde klesaly až k minus šesti stupňům,“ přiblížil Ludvík. Například na Znojemsku se původně hrozivý vývoj po půlnoci otočil, protože se zatáhlo a teploty se z mrazu dostaly k nule.

5 minut
UDÁLOSTI: Pěstitelé se snaží předejít škodám, které jim způsobují mrazy
Zdroj: ČT24

Jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem v Česku, by se nynější vlna mrazů podle Ludvíka negativně dotknout neměla. Na konci loňského dubna byla situace s mrazy zcela odlišná, protože vlna mrazů trvala pět až šest dní za sebou. Sklizeň ovoce pak v minulém roce kvůli mrazům klesla o 20 procent na více než 150 tisíc tun. „Nyní silný mráz trval jen jednu noc,“ uvedl Ludvík. 

Svíce, klestí, sláma. Sady se zahřívají různě

Ovocnáři v noci na obranu před mrazy v sadech s meruňkami, švestkami a třešněmi nasadili například mlžení sadů, nebo v sadech pálili klestí a slámu. Pro zvýšení teploty v sadech použili mimo jiné i pálení svící. „Riziko mrazových škod bude trvat ještě další čtyři týdny,“ varoval Ludvík.

8 minut
Studio 6: Ve Slupi na Znojemsku pálili v sadech balíky slámy
Zdroj: ČT24

Teplotám pod bodem mrazu se nevyhnuly ani vinice na jihu Moravy, škody zatím nejsou jasné. „Zkoumáme, jak mrazy probíhaly, prozatím můžeme říci, že byly nerovnoměrné. Například na Znojemsku mráz nebyl, na Bzenecku a Velkopavlovicku ano,“ uvedl šéf Svazu vinařů Tibor Nyitray. Některé škody se podle jeho slov projeví až časem, třeba zčernáním listů nebo odpadnutím oček. „ Na sobotu mají směnu všichni agronomové a budou procházet vinice a zjišťovat škody,“ dodal Tibor Nitray.

Vinař Jan Stávek odhaduje škody už teď. „Ráno jsem se byl podívat na vinici, která v minulém roce dopadla nejhůře a nyní odhaduji poškození vinic až na 30 procent. Už se objevovaly nahnědlé lístečky, které byly spálené mrazem,“ řekl vinař. V noci byly v Němčičkách mínus tři stupně Celsia.

Vinařství LAHOFER, a.s. má na svých vinicích meteostanice. Jedna ukázala kolem půlnoci také minus tři stupně. „Objíždíme teď vinice a zjišťujeme situaci. Zatím je brzo, říci, jaký je dopad mrazů, zjistíme to během týdne až deseti dní,“ řekl šéf vinohradů skupiny Michal Eller.

Poškození vinic zaznamenali také ve Vinařství Valihrach na Břeclavsku. „Je to už teď patrné, jak velké budou ale škody, ukážou až další dny. Myslím si ale, že to nebude tak dramatické jako v minulém roce,“ řekl vinař František Valihrach.

Vinaři se poučili z loňska a byli na mrazy připravení

Loni zasáhly vinice mrazy také koncem dubna a jihomoravským vinařům výrazně poškodily úrodu. Vinaři tehdy škody vyčíslili na víc než miliardu korun. Letos byli připraveni. Například ve Velkých Bílovicích nakoupili zásoby slámových balíků, které v noci pálili. Nové vinařství si samo vyrobilo parafinové svíčky, které ohřívaly vzduch. „ Ve vinici byly díky svíčkám 3 stupně nad nulou,“ vysvětlil Tibor Nitray.

Ve vinohradu v Hustopečích bylo v noci až mínus pět stupňů. Vinaři pálili dřevo a štěpku. Mráz podle nich přišel dřív, než čekali. „ Zapálili jsme ohně už ve tři hodiny ráno. Mysleli jsme, že mrznout začne později,“ řekl vinař Pavel Košulič.

Po speciální mlze i „iontový“ nápoj pro stromy

Dýmovací děla podle něj teplotu v sadu skutečně pozitivně ovlivnila. Sadaři na Úsovsku uvedli, že v místě, kde se mlžilo, panovala noční teplota až o půl stupně vyšší než tam, kde postřik neprobíhal. V jednu chvíli mělo být v mlze dokonce až o 1,5 °C tepleji než na jiných neošetřovaných místech. Dopoledne pak ještě na Úsovsku vyjely do sadů traktory se speciálním postřikem, který má fungovat jako jakýsi iontový nápoj a stromům dodat energii.

Někde sadaři využili speciálních dýmovacích děl. Ta do porostů foukají mlhu z vody a glycerinu. Jedno stojí i 130 tisíc korun. Noční provozní náklady na jedno dělo se pohybují kolem 17 tisíc korun.

Pěstitelé ovoce na Znojemsku v noci vyjeli do sadů se zmlžovači, aby letošní úrodu ochránili. Podle předpovědi mrazy přišly, netrvaly ale celou noc, protože po 1:00 se s příchodem oblačnosti oteplilo lehce nad nulu. Podle ředitele Pomony Těšetice Iva Pokorného tento zvrat ochránil ovoce víc než umělá mlha.

Mrzl i chřest, pěstitelé však nedostanou odškodnění

Noční mrazy poškodily také úrodu chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku, škodu pěstitelé odhadují na 1,5 milionu korun. Zasaženy jsou i rostliny, jejichž produkce má teprve začít.

Jak uvedl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář, produkce je v tuto chvíli pozastavená, odběratelé prý ale mají pro situaci většinou pochopení. Na práci čekají i připravení brigádníci, na pole by se měli brzy vrátit.

Šafář považuje za problém, že odškodnění zemědělců se v případě mrazů týká jen plodin, které jsou součástí aktuální produkce, a zemědělci tak mohou doložit její pokles. Jenže například chřest je na polích vysazený několik let předtím, než se začne sklízet. Nová výsadba se totiž nechává nejdříve zesílit, ale pokud ji zasáhne mráz, tak nezesílí a produkce se o další rok odloží.

Ovocné stromy a keře v ČR - vývoj mezi roky 2005 - 2016
Zdroj: ČSÚ
Ovocné stromy a keře v ČR - sklizeň mezi roky 2005 - 2016
Zdroj: ČSÚ

V Hostíně a okolí mráz už druhým rokem zasáhl právě novou výsadbu na přibližně 60 hektarech, ale na kompenzaci majitelé nárok nemají. Tentýž problém mají například i začínající ovocnáři. Stát by tak podle Šafáře měl situaci zemědělců posuzovat individuálně.

Za škody nedostanou náhrady ani vinaři

„Loni  jsme dostali spoustu slibů a žádné peníze. Z ministerstva přišla odpověď, že vinaři nedostanou speciální náhrady. Vinaři se prý mají pojistit,“ řekl Tibor Nitray. Pojistné je ale pro některé vinaře příliš vysoké. „Musíme si hodit korunou, jestli zaplatit milionové částky za pojištění nebo investovat jinam,“ dodal Nitray.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zástupci koalice a Pirátů se shodli na posilování evropského pilíře NATO

Účastníci čtvrteční schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády a postupného navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast opoziční ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou. Z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů.
19:37Aktualizovánopřed 30 mminutami

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
10:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna podpořila spoření na penzi u části náročných profesí

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila předlohu, podle níž by zaměstnavatelé museli přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Opoziční hnutí ANO a SPD hned v úvodu jednání zablokovala rychlé schválení tohoto bodu. Vládní tábor patrně nechá zkrátit lhůty pro projednání předlohy ve výborech. Poslanci dále například podpořili novelu, podle níž by Česká pošta i jiný držitel poštovní licence mohli získat od státu za základní služby až dvě miliardy korun, tedy o půl miliardy více než dosud.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ústavní soud zamítl Babišovu stížnost kvůli omluvě Kalouskovi

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše proti rozsudku Nejvyššího soudu (NS), na jehož základě se musel omluvit bývalému politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Důvodem byl Babišův výrok, že Kalousek ještě jako ministerský náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Z nálezu plyne, že i pro politiky ve sněmovně platí určité limity svobody projevu. Vyhlášení nálezu se nikdo z aktérů sporu neúčastnil.
09:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
11:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 10 hhodinami

Z pandemie jsme udělali záležitost léčení a zapomněli na prevenci, říká Smejkal

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.
před 12 hhodinami
Načítání...