Ministerstvo školství upřesnilo pravidla prodeje potravin na víceletých gymnáziích. Reaguje na rušení bufetů, ke kterému některé školy přistoupily kvůli takzvané pamlskové vyhlášce. Víceletá gymnázia mohou podle stanoviska ministerstva nezdravé potraviny prodávat, ale jen za určitých podmínek. Mladší žáci totiž musí dostávat „zdravější“ potraviny než ti starší. Opoziční TOP 09 chce ale raději ve středu celou vyhlášku zrušit.
Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) pak navrhuje nově zařadit do novely školského zákona, aby o prodeji potravin rozhodovaly školské rady, v nichž jsou zastoupeni i rodiče. Školský výbor sněmovny ale už dříve její návrh nepodpořil.
„Díky této pamlskové vyhlášce nedošlo ke zkvalitnění nabízených potravin, jak bychom rádi určitě přivítali my všichni, ale naopak došlo k plošnému zavírání školních bufetů,“ tvrdí poslankyně. Podle ní vyhláška nevede k tomu, aby si studenti začali nakupovat zdravé potraviny, jen si totéž, co dříve ve školních bufetech, kupují na jiném místě.
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) se ohradila proti kritice vyhlášky a proti obviněním, že se kvůli normě zavírají školní bufety. „Co se nám to vlastně říká? To znamená, že zdravé potraviny neexistují? Že je nedokážeme vyrobit? Nebo je vůbec nemáme? Že nejsme schopni zajistit nabídku školních bufetů, která odpovídá?“ řekla. Podle ní její resort čelí nespravedlivé kritice, neboť za to, že bude dostatečná nabídka zdravých potravin, by mělo zodpovídat ministerstvo zemědělství.
Jurečka: Vyhláška byla zásadní revolucí, ale bez diskuse s potravináři
S tím ale nesouhlasí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle něhož vyhláška byla zásadní revolucí a nepředcházela jí dostatečná diskuse s potravináři. „Byla to vyhláška udělaná bez větší konzultace s praxí, a to si myslím, že je chyba,“ kritizoval ministr a dodal: „Já vnímám velice silnou kritiku od potravinářské a agrární komory vůči ministerstvu školství a byl bych rád, aby co nejrychleji došlo k nápravě, aby se ta vyhláška aktualizovala,“ dodal Jurečka.
TOP 09 vadí samotný princip vyhlášky. „Veřejná moc by neměla určovat rodičům, jak se mají stravovat jejich děti. Proto tento pozměňovací návrh vrací kompetenci školským radám, ve kterých jsou rodiče zastoupeni. A tito rodiče a ředitelé škol by si mohli určit výjimku a mohli by si určit sortiment, co se v bufetech bude prodávat,“ vysvětluje Chalánková. Otázkou je, zda se pro tento nápad najde ve sněmovně dost hlasů.
- energetické nápoje;
- výrobky obsahující kofein s výjimkou čaje;
- výrobky obsahující umělá sladidla s výjimkou žvýkaček bez cukru;
- v obložených bagetách a pečivu nesmí být kečup, majonéza, dresink nebo hořčice;
- na mléčné výrobky, pečivo a nesmažené výrobky z masa, vajec nebo luštěnin jsou stanoveny limity soli, cukru a tuku. Sýry například ve sto gramech nesmí obsahovat více než dva gramy soli a třicet gramů tuku;
- výrobky nesmí obsahovat trans mastné kyseliny pocházející z částečně ztužených tuků;
- ovocné a zeleninové šťávy a nektary nesmí mít přidaný cukr, za který se považuje i med nebo melasa;
- zpracované ovoce a zeleninu lze prodávat pouze tehdy, pokud neobsahuje více než půl gramu soli nebo jeden gram přidaného cukru ve sto gramech zpracované potraviny.
