Církevní restituce prošly ve sněmovně do třetího čtení

Praha - Vládní návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi je po dnešní téměř pětihodinové debatě ve sněmovně krok od schválení. Poslanci ho podpořili ve druhém čtení, kde se podávají pozměňovací návrhy. ČSSD spolu s VV navrhly zrušit finanční náhradu církvím za nevydané nemovitosti a vracet jen majetek, který církve nejen vlastnily, ale také užívaly. Komunisté pak neprosadili ani vrácení zákona k přepracování, ani k novému projednání ve výborech - zákon chtějí zamítnout.

Poslanci ČSSD a KSČM opět kritizovali vládní návrh majetkového odškodnění státu s církvemi. Terčem výtek byl rozsah vraceného majetku, jeho ocenění a výše náhrad ze nevydané nemovitosti. Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09) podpořila jen zpřesnění předlohy, které na podnět ODS doporučil sněmovní ústavně právní výbor. Poslanci Věcí veřejných svou podporu podmiňují legislativní podporou v podobě tzv. výčtového zákona. Ten má převod majetku ze státu na církev blíže upravovat. Pro nynější formu paragrafového znění prý VV nehodlají hlasovat.

Poslanec Michal Babák v rozhovoru pro ČT uvedl, že VV budou po ministerstvu kultury a financí vyžadovat úpravu výčtového zákona, bez kterého prý převod ohromného množství majetku nebude transparentní. „Vyrovnáni s církvemi samozřejmě podporujeme, ale rozhodně ne v takovém stylu, v jakém to připravovalo ministerstvo kultury, tedy ne v takovém znění, jaké jsme dostali na schůzi při prvním čtení,“ řekl Babák. VV proto připravily dva pozměňovací návrhy, mimo jiné i přechodu důkazního břemene ze státu na církev.

Církve mají podle vládní předlohy dostat zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě asi 75 miliard korun, který nyní vlastní stát. Stát by měl vyplácet církvím po dobu 30 let celkem 59 miliard korun, k nimž by se každoročně připočítávala inflace. Stát by chod církví přestal financovat po přechodném období 17 let.

Církve musí uvést majetek vlastněný k únoru 1948

Hanáková uvedla, že církve budou muset prokázat, že požadované nemovitosti vlastnily po 25. únoru 1948, tedy po komunistickém převratu v tehdejším Československu, a že tedy nebude prolomena restituční hranice. „Což bude v praxi znamenat předložení výpisu z pozemkové knihy,“ uvedla ministryně. Církve podle výboru budou muset navíc doložit vlastnickou listinou, že jim požadovaný majetek původně patřil.

V souvislosti s možným překročením restituční hranice podala v lednu spisovatelka Lenka Procházková trestní oznámení na vládu kvůli tomu, že schválila zákon bez jasného soupisu majetku církve k únoru 1948. Takový dokument podle Procházkové neexistuje. Proto by církev mohla požadovat i majetek, který jí reálně v únoru roku 1948 nepatřil a přišla o něj již v rámci prvorepublikové pozemkové reformy. Podle Procházkové je také cena majetku církve značně nadhodnocena.

"Ani ministryně kultury, ani premiér Nečas nevědí, co vydávají. To je zneužití pravomoci. A teď chtějí po Parlamentu, aby schvaloval zajíce v pytli," prohlásila v únorovém vydání pořadu Hyde Park ČT24.

Kritici zejména z řad levice poukazovali na to, že hodnota restitucí se kvůli inflační doložce zvýší prý až na 150 miliard korun. Zákon podle oponentů také nepovede ke skutečné odluce církve od státu, který prý dál bude přispívat na obnovu památek v majetku církve. Bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček obvinil zejména katolickou církev, že se v rozporu s křesťanským učením dožaduje majetku a přitom se potýká se skandály kolem pedofilních kněží.