Největší počet příznivců si podle dubnového volebního modelu udržuje hnutí ANO, oproti minulému měsíci ztratilo pouze jeden procentní bod. Druhé místo tradičně zaujímá ČSSD. Zatímco v březnu si v průzkumu značně polepšila, v dubnu tyto preference bezmála ztratila. Preference sociálním demokratům poklesly o tři procentní body, a v dubnu by tak získala 18,5 procenta.
V dubnu ČSSD řešila rozhodnutí soudu, který určil, že má zaplatit advokátovi Zdeňku Altnerovi téměř 320 milionů korun za právní pomoc ve sporu o Lidový dům. ČSSD pak rozhodovala, jestli zaplatit a jak dluh uhradit. Podala také dovolání k Nejvyššímu soudu. Zatím odmítá zaplatit přímo Altnerovi a uspokojuje jeho věřitele. Podle odborníků nicméně jedná v rozporu s pravomocným výrokem soudu. Altner podal na sociální demokraty i exekuční návrh.
Na třetí pozici se dlouhodobě objevuje KSČM následovaná oběma pravicovými stranami ODS a TOP 09. Podle posledního měření je patrný mírný nárůst preferencí u komunistů a TOP 09, která navíc přeskočila občanské demokraty. Nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny se dlouhodobě udržují rovněž lidovci.
Nejblíž pětiprocentní hranici je Úsvit–NK
Nejsilnější stranou pod pětiprocentní hranicí je Úsvit – Národní koalice se čtyřmi procenty preferencí. Úsvit se v nedávné době snažil vytvořit spojenectví s Blokem proti islámu, měnil si kvůli tomu i název, ale ministerstvo vnitra tomu zabránilo. Nový název v kombinaci s programovými tezemi by prý podle ministerstva mohl vzbuzovat přesvědčení, že cíle strany směřují k popírání rovných práv a svobod občanů vyznávajících islám. Koncem dubna Blok proti islámu vypověděl volební smlouvu s Úsvitem.
Z mimoparlamentních stran se v dubnu vedlo straně Svobodní, i tak má ale pouze dvě procenta preferencí a zůstává za Zelenými, Piráty a Stranou přímé demokracie.
Polovina respondentů deklarovala, že by se určitě zúčastnila voleb do Poslanecké sněmovny v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 18 procent by se jich spíše zúčastnilo. Po předchozím mírném nárůstu ze začátku tohoto roku se dubnová hodnota 68 procent vrací k hladině dlouhodobého průměru. Při detailnějším pohledu má ale deklarovaná ochota jít k volbám i přes drobné výkyvy spíše stoupající tendenci už od dubna loňského roku.