Cestu k férovému trhu s nájemním bydlením hledala ombudsmanka Anna Šabatová se zástupci realitních kanceláří. Zatímco odmítnout nájemníka, který by neměl dost peněz na placení nájmu je legitimní, vyřadit někoho například kvůli rase je protizákonné. I přesto se řada romských zájemců o byt do podobné situace dostává.
„Na začátku to byl běžný zjišťovací rozhovor. Jakmile ale začalo vyplývat, že jsem romského původu a chtěl bych v bytě bydlet, přestalo hrát roli, že mám práci a jsem zajištěný. Makléř se zeptal, jestli jsem Rom, řekl jsem že ano, a byl problém. Potom vyšlo najevo, že na prohlídku nebudu moct jít,“ popsal svoji zkušenost s hledáním bydlení Robin Stria.
Stria pracuje v organizaci IQ Roma servis a zmíněný rozhovor s realitním makléřem byl součástí testu. Pro řadu Romů je to ale běžná realita. „Děje se to většině našich klientů,“ potvrdil Stria.
Osobní zkušenost s odmítáním kvůli rase má i pan Tomáš, který nechtěl uvést své pravé jméno. Je vysokoškolsky vzdělaný, finančně zajištěný, pracoval v zahraničí. Přesto v Brně marně hledá bydlení už od začátku prázdnin. Jediný důvod: je Rom. „Cítím se jako občan druhé kategorie,“ stěžuje si.
Vyloučit zájemce o byt kvůli jeho rase či pohlaví ale nelze. A to ani v případě, kdy to majitel bytu po realitní kanceláři požaduje. Při jednání s Asociací realitních kanceláří na to upozornila ombudsmanka Anna Šabatová. Veřejná ochránkyně práv svolala na čtvrtek kulatý stůl s právníky, odborníky na diskriminaci a především zástupci realitních kanceláří. Cílem bylo najít možnosti, jak nastavit na trhu s nemovitostmi férová pravidla.
Rasa je tabu, příjmy jsou legitimní
Ptát se na etnický původ, je nejen podle ombudsmanky, ale i podle zákona špatně. Naopak zeptat se na příjmy zájemce o byt nebo si vyžádat reference od předchozích pronajímatelů je podle Šabatové v pořádku. „Majitelé nemovitostí se přirozeně a legitimně snaží najít nájemníka, který bude platit, nebude byt poškozovat a bude se chovat spořádaně. Dosáhnout se toho dá, aniž by byl překračován zákon,“ konstatuje ombudsmanka Anna Šabatová.
Pronajímatelé mohou žádat třeba složení jistiny, a to až do výše šestinásobku měsíčního nájmu, nebo využívat smlouvy na dobu určitou. „Věřím, že ve férovějším prostředí by se zvýšila i ochota zájemců o nájemní bydlení přinést informace navíc, aby ukázali, že jsou spolehlivými lidmi s dobrou historií,“ dodala ombudsmanka.
„Na jedné straně stojí zákon na ochranu menšin a na druhé jsou zájmy vlastníka. My jako zprostředkovatelé stojíme mezitím a chtěli bychom, abychom nebyli v konfliktu se zákonem,“ ujistil generální sekretář Asociace realitních kanceláří ČR Jan Borůvka.
