Brno - Ústavní soud se dnes zastal otce, jenž se marně domáhal střídavé péče. Vrátil se z Británie do Česka, aby se mohl více podílet na výchově svých dvou dětí. Justice je přesto ponechala v péči matky s vysvětlením, že návrat otce není tak zásadní změnou poměrů, která by odůvodnila novou úpravu výchovy. Podle ústavních soudců to byla chyba, spor musí znovu řešit Okresní soud v Ostravě.
Střídavá péče je v zájmu dětí, upozornil znovu Ústavní soud
Soud původně argumentoval zachováním stability rodinného prostředí. „Stabilita sama o sobě není žádnou hodnotou, pokud si dítě přeje péči měnit a souhlasí s tím i příslušný orgán péče o děti,“ upozornila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Otec dnes rozhodnutí přivítal jako „naději na lepší časy“. S dětmi chce trávit více času.
Rodina původně žila v Británii. Po rozchodu se matka i s dětmi přestěhovala do Česka. Okresní soud po dohodě rodičů svěřil děti do její péče, otec děti i přesto nadále často vídal. V roce 2012 se pak otec do České republiky trvale vrátil, usadil se poblíž a chtěl děti získat do střídavé péče s týdenním intervalem.
Okresní soud ale jeho snahu zamítl. Uznal sice, že nastala změna poměrů na straně otce, ovšem sama tato skutečnost nemůže vést ke změně výchovného prostředí. Soud tak pouze rozšířil styk otce s dětmi, ale ponechal je v péči matky. Verdikt později potvrdil i krajský soud. „Soudy řekly, že pro dítě je obecně dobrá stabilita výchovného prostředí a odmítly se žádostí otce vůbec zabývat. V této věci ale byl ve shodě jak příslušný orgán péče o děti, tak i starší z dětí chtělo střídavou péči,“ uvedla Šimáčková. „Co jiného je důležitým lidským právem, než právo na rodinný život?“ dodala soudkyně.
Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková o střídavé péči (zdroj: ČT24)
Ústavní soud již v minulosti opakovaně rozhodl, že pokud jsou oba rodiče stejně způsobilí postarat se o dítě, má justice nařizovat střídavou péči. Jiné řešení by mělo být výjimkou, která vyžaduje zdůvodnění a přichází na řadu například v situaci, kdy jeden rodič není schopen se o dítě postarat, případně nemá o potomka zájem.
Střídavou výchovu soud chápe jako snahu o co nejúplnější naplnění práva dítěte na oba rodiče za situace, kdy spolu partneři již nežijí. Dítě si zachová fungující vztah s oběma rodiči a zůstane součástí jejich každodenního života. Po větším rozšíření střídavé péče často volají především muži. Většina dětí v Česku totiž po rozvodu či rozchodu partnerů stále končí v péči matek.