Vědci vymysleli průhledné dřevo. Může změnit architekturu k lepšímu

Při pohledu na městské budovy by se mohlo zdát, že dřevo náleží spíše k vesnickým roubenkám než k moderní architektuře. Už brzy se to ale může změnit. Vědci totiž na začátku dubna představili dřevo, které je průhledné a které nabízí nové využití.

Američtí inženýři oznámili, že nový materiál nejen propouští světlo, ale navíc také absorbuje a uvolňuje teplo, čímž může snižovat náklady na energie. Současně unese velkou zátěž a je zcela rozložitelný na neškodné prvočinitele. Podle autorů tohoto materiálu je to příležitost pro jeho využití v ekologických stavbách.

Materiál byl oficiálně poprvé představen na každoročním setkání Americké chemické společnosti. „Roku 2016 jsme dokázali, že průhledné dřevo má skvělé tepelně-izolační vlastnosti ve srovnání se sklem,“ uvedla Céline Montanariová, která výsledky výzkumu prezentovala. „Nyní jsme se pokusili snížit spotřebu energie v budovách, kde by bylo použité, tím, že ho obohatíme o hmotu, která umí absorbovat, ukládat a uvolňovat teplo,“ přiblížila.

K čemu je průhledné dřevo

S tím, jak po celém světě roste ekonomické bohatství, současně stoupá spotřeba energie. Většina jí je využívána pro svícení, topení a ochlazování domovů i kanceláří a továren. Skleněná okna jsou skvělá v tom, že propouštějí světlo – díky tomu snižují spotřebu energie na svícení. Ale sklo velmi špatně ukládá teplo, takže ho neuvolňuje, když zapadne slunce. A to znamená, že nesnižuje náklady na vytápění.

Před třemi roky tým švédských vědců vedený Larsem Berglundem toto průhledné dřevo představil prací v odborném časopise Biomacromolecules. Z buněk dřeva odstranili složku jménem lignin, která absorbuje světlo. Naopak do něj dostali akrylátové sklo, které zabránilo rozptylování světla. Výsledný materiál sice světlo propouštěl, ale zdaleka ne dokonale; světlo bylo velmi matné.

Nyní výzkum pokračoval a vědci dokázali dřevo upravené výše uvedeným způsobem obohatit ještě o polymer jménem polyethylenglykol. „Zvolili jsme ho, protože umí ukládat teplo, ale také se se dřevem dobře doplňuje,“ uvedli vědci. Právě pomocí tohoto polymeru byl stabilizován i vrak slavné švédské lodi Vasa.

Tepelná pumpa v akci

„Během slunečného dne bude tento materiál absorbovat teplo, takže vnitřek domu bude chladnější než venkovní prostředí,“ uvedli autoři nápadu. Ale v noci se stane opak – teplo se uvolní, takže by se v domě měla vlastně vyskytovat stále stejná teplota. „Bez nutnosti topit nebo naopak klimatizovat,“ dodává Montanariová.

Polymer je zabudován do dřevěného pletiva, takže nemůže unikat, akrylátové sklo zase chrání dřevo před vysoušením.

Vědci tvrdí, že jejich nově upravené průhledné dřevo má potenciál stát se ekologičtějším než jakýkoliv jiný existující stavební materiál současnosti. Doufají, že komerčně by se mohlo začít používat už do pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 33 mminutami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 4 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 6 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 23 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
včera v 14:44

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
včera v 10:58

Evropský pohled