Životnost dřevěných mostů vysoce přesahuje životnost mostů betonových, v Česku se ale takové stavby prakticky nestaví – a existující mostní konstrukce ze dřeva jsou v zanedbaném stavu. Ve vysílání ČT24 na to upozornil soudní znalec v oblasti stavebnictví Roman Fojtík.
Širokou společenskou diskusi o stavu tuzemských mostů a lávek otevřel případ betonové lávky v pražské Tróji, která se nečekaně zřítila na sklonku loňského roku, a souvztažné diskuse o demolici pražského Libeňského mostu kvůli jeho havarijnímu stavu.
Fojtík: Dřevěná technologie může překonat staletí
Specifický příspěvek k této debatě nyní nabízí ostravská Vysoká škola báňská, která prezentuje publikaci o zahraniční praxi stavby mostů ze dřeva – a upozorňuje na to, že životnost dřevěného mostu může být až tři století, kdežto u betonové konstrukce jde o čtyřicet let. Výhody přírodního materiálu pak ve vysílání ČT24 potvrdil i soudní znalec v oboru stavebnictví Roman Fojtík.
„Dřevěné mosty jsou určitě mnohem trvanlivější než betonové a i na českém území máme takové, které v dnešním roce mají tři sta let – například most Černvíru u Pernštejna. Je vidět, že když se se dřevem správně zachází, dokáže tato technologie odolat povětrnostním podmínkám a může přetrvat staletí,“ prohlásil.
Ve Švédsku vzniká ročně třetina mostů ze dřeva
Současně ale upozornil na to, že dřevěné mostní konstrukce, které by unesly i automobil, v Česku prakticky neexistují – na rozdíl od sousedního Rakouska a především severských zemí. Ve Švédsku za pomoci dřeva přitom vyroste až dvacet procent mostů. „Dřevěné mosty jsou u nás téměř zapovězeny,“ podotkl s tím, že rozhodující slovo v použitém materiálu mají zadavatelé, čili státní instituce, které stále preferují beton.
Pionýrem v alternativních stavebních technologiích by ovšem mohl být „Smart Timber Bridge“, který má přísti rok vyrůst v jižních Čechách. Konstrukce opírající se o kombinaci dřeva a betonu staví na inovativní chytré technologii, která umožňuje, že sám most o sobě správci hlásí případné poruchy nebo přetížení.
