Na celém světě je ve vývoji 40 látek na léčbu HIV nebo AIDS. Ve fázi klinického testování je 13 přípravků a jejich kombinací. V Česku je povoleno k léčbě 24 léků a jejich kombinací, sdělil Jan Typlt z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
V Česku se výzkumem zabýval pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde působil chemik Antonín Holý. Poslední patent založený na svém výzkumu ústav prodal před dvěma lety, dál se věnuje lékům na jiné nemoci.
Holý, který zemřel před pěti lety 16. července 2012, stál za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Za licenční poplatky a patenty ústav inkasoval zhruba tři miliardy korun ročně. „V květnu doběhl patent na nejlukrativnější sloučeninu profesora Holého, tenofovir, ale na některé další látky patenty pokračují,“ řekl ředitel ústavu Zdeňek Hostomský.
Společnost Gilead Sciences, se kterou ústav spolupracuje, vyvinula nedávno šetrnější formu tenofoviru. „Ačkoli jsme se na tomto vývoji přímo nepodíleli, povedlo se nám s vedením Gileadu vyjednat podíl na prodejích léků obsahujících tuto látku, a to na dobu deseti let od uvedení na trh,“ dodal Hostomský. V dalších letech budou podle něj příjmy řádově ve stovkách milionů korun.
Ústav se na ukončení nejlukrativnější smlouvy připravoval několik let. Od roku 2010 podala jeho dceřiná společnost IOCB TTO, která se soustředí na přenášení výsledků výzkumu do komerční oblasti, 51 patentových přihlášek a pro ústav dojednala 12 licenčních smluv. Dále se ústav věnuje projektům cíleným na jiné patogenní viry, jako jsou žloutenka typu B, zika a ebola.
Nové léky proti HIV nemučí léčené
Trendem ve vývoji léků na HIV jsou podle výkonného ředitele AIFP Jakuba Dvořáčka snižování zátěže organismu nižšími léčebnými dávkami, nové kombinace přípravků a jejich alternativy či omezení vedlejších účinků. Pracuje se i na vývoji vakcíny. „Slibným trendem je vývoj injekční léčby s dlouhodobým účinkem. Při ní by se lék podával ambulantně v odstupech šest až osm týdnů,“ uvedl Dvořáček.
Velký důraz se klade také na léčbu a výzkum dětí, které se narodily HIV pozitivním matkám. Na univerzitách v Minnesotě a Washingtonu se na výzkumu podílel v době studia i lékař Martin Bortlík, nyní působící v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. „Jsou jedinci, kteří mají lepší vývoj onemocnění, a někteří, kteří umírají dříve. Zajímalo nás, jestli nejsou nějaké genetické mechanismy, které za tím stojí,“ řekl.
Budoucností léčby HIV je podle Bortlíka vakcína. „Není to jednoduché, zejména proto, že je obtížné virus v těle zacílit. Navíc, jak se jeho genetická informace stane součástí našich buněk, tak je problém tento takzvaný latentní rezervoár eliminovat,“ uvedl. Už současná léčba je hodně úspěšná, HIV a AIDS tak nejsou klasifikované jako smrtelné choroby, ale jako chronická onemocnění.
HIV v České republice
V Česku je asi 3000 HIV pozitivních lidí, onemocnění AIDS bylo diagnostikováno 552 z nich. Loni na něj zemřelo 16 lidí. Nejčastějším způsobem přenosu viru je pohlavní styk mezi muži, následovaný stykem mezi heterosexuály a nitrožilním užíváním drog. Náklady na ambulantní léčbu odpovědného pacienta řádově vychází na 300 000 až 350 000 korun ročně. Jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
