Těžký průběh covidu zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce, ukázala studie

U pacientů, kteří přežili těžký průběh onemocnění covid-19, existuje asi dvakrát vyšší riziko, že zemřou v následujícím roce, než u lidí, kteří se koronavirem nenakazili vůbec nebo měli jen mírný průběh nemoci. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil odborný časopis Frontiers in Medicine.

Vyšší pravděpodobnost úmrtí je podle vědců nejspíš způsobená tím, že závažný průběh covidu-19 může významně oslabit celkový zdravotní stav nakaženého.

Výzkumníci sledovali elektronické zdravotní záznamy 13 638 lidí, kteří podstoupili PCR test na koronavirus na Floridské univerzitě. Celkem 178 z nich prodělalo těžký průběh nemoci covid-19, 246 pociťovalo pouze mírné nebo středně závažné příznaky a zbytku vyšel negativní test. Všichni pozitivně testovaní se z nemoci uzdravili, autoři studie pak pokračovali ve sledování jejich zdravotního stavu.

Problém je to hlavně u mladých

Z výzkumu vyplynulo, že lidé, kteří prožili těžký průběh nemoci, měli významně vyšší pravděpodobnost, že zemřou v průběhu následujícího roku. Riziko rostlo převážně u osob mladších 65 let. Pouze 20 procent zaznamenaných úmrtí způsobily typické komplikace po covidu-19, jako je respirační selhání. Zbylých 80 procent zavinily příčiny, které nejsou běžně spojované s nákazou virem SARS-CoV-2. Většina registrovaných úmrtí se navíc odehrála dlouho po vyléčení z infekce, podle vědců je proto možné, že si je rodina ani lékaři nespojili s covidem-19.

Výsledky naznačují, že u lidí, kteří se léčili s těžkým průběhem onemocnění, se zhoršil celkový zdravotní stav, což je učinilo zranitelnější vůči jiným zdravotním problémům.

Riziko jde snížit

„Předchozí studie, kterou jsme provedli, ukázala, že pacienti s těžkým průběhem onemocnění, kteří se z něj uzdravili, měli významně vyšší riziko hospitalizace v následujících šesti měsících,“ řekl listu The Guardian hlavní autor studie Arch Mainous z Floridské univerzity. „Novou studii jsme rozšířili o zkoumání pravděpodobnosti úmrtí v následujících 12 měsících,“ dodal. „Nyní, když víme, že existuje značné riziko úmrtí na něco, co je možné považovat za nerozpoznanou komplikaci po covidu-19, musíme být ještě ostražitější,“ uvedl vědec.

Podle Mainouse je důležité, aby lidé neriskovali a nespoléhali na nemocniční léčbu, ale využili všech preventivních opatření, která jim pomohou zabránit těžkému průběhu nemoci, jako je očkování proti covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...