Takhle zní hlas ze záhrobí. Vědci rekonstruovali řeč tři tisíce let mrtvého egyptského kněze

Archeologové splnili přání pradávnému egyptkému knězi. Muži, který žil zhruba před třemi tisíci lety, dokázali za pomocí magnetické rezonance a 3D tisku vrátit hlas.

Kněz Nesyamun, jehož hlas vědci vrátili k životu, žil v dynamické době vlády krále Ramsese XI., tedy mezi lety 1099 a 1069 před naším letopočtem. V rodných Thébách měl řadu úkolů a při jejich plnění, zejména při zpěvu, se musel spoléhat na svůj zvučný hlas.

Poslechněte si zvuk hlasu egyptského kněze ZDE

Archeologové na 3D tiskárně vytvořili kopii knězova zvukového ústrojí. Využili k tomu precizní skeny, které pomocí počítačové tomografie získali. Jde o první takový projekt. Podle jeho autorů má velký potenciál, protože by se mohl dát využívat také v jiných případech historických osobností.

Kněz Nesyamon
Zdroj: Leeds Teaching Hospitals/Leeds Museums and Galleries

Splněné přání

Výzkum provedli experti z Londýnské univerzity a výsledky zveřejnili v odborném žurnálu Scientific Reports. „Tato technologie nám dala jedinečnou možnost slyšet hlas někoho, kdo je už dávno mrtvý,“ uvedla spoluautorka studie, profesorka archeologie Joann Fletcherová.

Podle Fletcherové si Nesyamun výslovně přál, aby byl po srmti znovu slyšet. „Má to dokonce napsané na rakvi. A my jsme mu to svým způsobem splnili,“ vysvětlila archeoložka stanici BBC důvod, proč si její tým vybral právě Neayamuna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 17 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 20 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...