Švédsko, jedna z mála zemí, které se zatím v boji proti novému koronaviru neuchýlily k lockdownům, zaznamenalo v posledních dnech opět rostoucí počet případů covidu-19. Podle agentury Reuters země zvažuje přijetí nových přísnějších opatření.
Švédsko zvažuje zpřísnění opatření, covid tam opět nabírá dech
Švédsko si už na začátku pandemie zvolilo vlastní cestu ve zvládnutí nové smrtící nemoci, proti které neexistují ani léky ani očkování. Byla založená na zdůrazňování osobní zodpovědnosti každého občana místo masivních společenských opatření.
V létě Švédsko zaznamenalo rekordně nízký počet infekcí a bylo proto často chváleno za vynikající zvládnutí krize – na rozdíl od Francie, Španělska nebo České republiky tam totiž nedocházelo k masivnímu nárůstu nakažených. Švédskou strategii ocenila dokonce i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Jenže od pátku tato skandinávská země zaznamenala více než 1200 nových případů covidu-19 a zemřelo pět lidí – přitom o týden předtím bylo množství nově nakažených šestkrát nižší. Podle úterního vyjádření švédské národní Agentury pro veřejné zdraví se tento nárůst nedá přisuzovat jen vyššímu počtu testů, které země provádí.
„Klouzavý průměr se poněkud zvýšil,“ připustil hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell na tiskové konferenci. „Doposud to nemělo dopad na zdravotní péči. Počet nových případů na jednotkách intenzivní péče je nízký a nízké je i množství úmrtí,“ řekl.
Přesto podle něj není vyloučené, že v hlavním městě budou zavedena nová opatření, která by měla šíření viru zpomalit. „Bavili jsme se o Stockholmu a o tom, jestli nepřijít s opatřeními, která by šíření infekce zmenšila. Jaká přesně budou, to vám oznámíme během několika dní,“ doplnil.
Právě Stockholm totiž zažívá nejrychlejší růst nově identifikovaných nakažených. „Klesající trend se zlomil,“ varoval šéf stockholmských zdravotních služeb Bjorn Eriksson. „Můžeme jen doufat, že se jedná pouze o odchylku a že se začne šíření opět zpomalovat. Ale to záleží především na tom, jak se lidé budou řídit předepsanými zásadami.“
Jak vypadá „švédská cesta“
Už na začátku pandemie se Švédsko rozhodlo k jedinému „tvrdému“ opatření, a to je zákaz hromadných akcí pro více než 50 osob. Platí od 29. března a týká se rozsáhlé části veřejného života v zemi. Vládní web uvádí, že mezi takto omezenými akcemi jsou demonstrace, semináře, náboženská shromáždění, divadelní vystoupení, koncerty, ale také sportovní utkání, taneční akce nebo výstavy a veletrhy.
Měkčí opatření zavedlo Švédsko v restauracích, kavárnách a barech. Ty nebyly nikdy zcela uzavřené, jako například v České republice během jarního lockdownu, pro jejich provozování ale platí přísné podmínky: návštěvníci musí od sebe sedět nejméně jeden metr, tuto vzdálenost musí zachovávat vždy. Úřady přitom mohou individuálně nařídit i přísnější opatření.
Sport ve Švédsku - jen bez diváků
Další opatření jsou jen formou doporučení, ale podle průzkumů veřejného mínění je bere většina Švédů vážně a řídí se jimi. Úřady vyzvaly občany, aby se zdrželi větších akcí, jako jsou svatby, pohřby a podobné. Lidé by měli zachovávat obezřetnost, neměli by situaci podceňovat, pokud mohou pracovat z domova, měli by to udělat.
Současně Švédsko stále testuje a trasuje, což jsou podle tamních epidemiologů zásadní cesty, jak zpomalovat šíření nemoci v populaci a jak zabránit tomu, aby nemoc pronikla mezi zranitelné. V současné době provádí asi 1,5 krát více testů na osobu než obdobně velká Česká republika – je to ale asi desetkrát méně než Dánsko.
Švédské výhody
Epidemiologové mnohokrát zdůrazňovali, že Švédsko má ve srovnání s jinými evropskými zeměmi řadu výhod, díky kterým si může relativně větší volnost dovolit.
Tato země má nízkou hustotu zalidnění, což zpomaluje šíření jakýchkoliv nakažlivých chorob. Současně jde o zemi, kde žije v Evropě nejméně osob v jedné domácnosti – protože se covid-19 nejčastěji šíří právě v rodinách, tento faktor může Švédsku také pomáhat.
Nejvíce smrtí tato nemoc ohrožuje ty nejstarší – také v tom mají Švédové výhodu, patří totiž statisticky mezi ty mladší národy v Evropě. Zatímco v těžce postižené Itálii je průměrný věk (medián) 45,5 roku, ve Švédsku (a stejně i České republice) je to jen 42,1 roku.
Klíčovým faktorem je poslušnost Švédů, kteří svou vládu a experty uposlechli. O tom, že velmi omezili svůj život a mezilidské kontakty, svědčí data společnosti Google, která podle dat ukazuje, jak lidé cestují – data ze Švédska prokazují, že jeho občané cesty omezili výrazně.
Situaci jim pomáhá zvládat to, že většina opatření je v podstatě neměnná a Švédové si na ně už zvykli – dobré je to především pro podnikatele, kteří nemusí neustále měnit pravidla svého fungování.
Promořená země?
Na podzim při druhé vlně může Švédům v některých místech částečně pomoci i skupinová imunita, ale zdaleka ne tolik, jak tamní experti věřili ještě na jaře. Podle epidemiologů se setkalo ve Stockholmu s covidem asi 17 procent lidí, to znamená, že většina z nich by ještě nyní měla mít protilátky. Podobná úroveň promoření je ale podle studie britských vědců například také v Londýně.
Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell v dubnu přitom odhadoval, že na podzim se promoří přibližně 40 procent populace. Podle Jana Kulveita, vědce z Oxfordské univerzity, který se zabývá globálními riziky, by mohla tato míra protilátek v populaci fungovat, pokud by se reprodukční číslo drželo dostatečně nízko, tedy platila by nadále i další opatření.
Co stála Švédy jejich volba
Od začátku pandemie zemřelo ve Švédsku s koronavirem 5870 lidí, což je sice méně než v nejhůře zasažených zemích (jako byly Španělsko nebo Itálie), ale přitom mnohem více než v sousedních severských zemích, které se chovaly restriktivněji – proti Dánsku je počet mrtvých na 100 tisíc pětkrát vyšší a oproti Norsku a Finsku dokonce desetkrát vyšší.
Hodnotit ekonomickou úspěšnost těchto opatření ve srovnání se zeměmi, kde došlo k lockdownům, je ještě předčasné – ukáží to teprve čísla za celý rok. Údaje Eurostatu za druhé čtvrtletí letošního roku přisuzují Švédsku pokles HDP oproti loňskému roku o 7,3 procenta, přičemž u Dánska je pokles 8,1 procenta, u Finska 6,4 procenta a u Norska 4,7 procenta.
