Strach i radost se odráží v lidském dechu. Vědci studovali chemii emocí při sledování filmů

Sledování filmů v kině mění kvalitu lidského dechu, ukázala velká analýza. Dá se z něj poznat, jaké emoce diváci právě cítí.

Němečtí vědci zkoumali, jaký vliv má lidské dýchání na koncentraci CO2 na fotbalových stadionech. Zajímalo je to ze stejného důvodu, proč se to měří ve školních třídách – vyšší koncentrace oxidu uhličitého snižují koncentraci. Ukázalo se, že ne, stadiony jsou příliš dobře odvětrávané. Ale vědci během toho přišli na něco jiného: úrovně CO2 i dalších chemických prvků se měnily divoce podle toho, jak silně diváci fandili.

Což přivedlo Jonathana Williamse z Institutu Maxe Plancka v Míšni na myšlenku, že by chemické složení lidského dechu mohlo být ovlivňováno tím, jaké emoce lidé cítí. A tak se vydal do kina.

  • V lidském dechu se nachází 872 chemických látek.

Společně se svými kolegy studoval vzorky vzduchu nadýchaného téměř 10 000 diváky německých kin, kteří sledovali 16 různých filmů. Vědci vybrali pestrý mix uměleckých žánrů – komedie, romantické filmy, akční i hororové snímky. Byly mezi nimi například akční Hunger Games, horor Carrie nebo dětské Putování s dinosaury. Vědci označili různé části filmů podle toho, jaké emoce vyvolávají (smích, pláč, napětí). Potom srovnávali časové kódy těchto momentů se složením vzduchu během nich.

Odfiltrovali nedůležité, zbyly čisté chemické emoce

Ve vzduchu je v naplněném kinosále přítomno až nečekaně mnoho chemikálií – z dýchání, z potravy, kterou diváci konzumují, z prostředí i z toho, v čem byli lidé oblečení. Během některých scén ale úrovně koncentrace řady prvků slovy Jonathana Williamse „vyletěly do nebe“. Bylo to viditelné především u dvou scén ve filmu Hunger Games: Vražedná pomsta. Na maximum vystoupaly především hodnoty oxidu uhličitého a isoprenoidů, což jsou látky spojené se svalovou námahou.

Podle vědců tyto údaje vypovídají o emocionálním vlivu, který mělo sledování napínavých scén na diváky. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého je způsobena rychlejší tepovou frekvencí a zrychleným dýcháním. Isoprenoidy jsou zase asi ovlivněny tím, že se lidé při určitých scénách více vrtí v sedadlech, zřejmě napětím a strachem – tyto výkyvy byly pozorovány právě u těch nejadrenalinovějších scén.

Jak důležitá je chemie? Podívejte se:

Nahrávám video

Během analýz narazili výzkumníci i na několik podivných momentů. Například u filmu Walter Mitty a jeho tajný život se v jeden okamžik extrémně zvedla úroveň etanolu v ovzduší. Když tento čas porovnali s tím, co se dělo na plátně, ukázalo se, že jde o scénu, kdy si Mitty objednává na baru pivo. Vizuální podnět zjevně způsobil, že si výrazný počet diváků přihnul z plechovky piva.

Tato studie zveřejněná v odborném časopise Nature Scientific Reports se může jevit jako naprostá bizarnost, ale podle jejích autorů má obrovský potenciál v celé řadě oborů lidské činnosti. Jak se lidské emoce projevují skrze chemické signály, je totiž zatím neprobádané území. Aplikace se nabízejí například v marketingu, kde by společnosti mohly pomocí chemických senzorů analyzovat, jak se doopravdy jejich zboží líbí potenciálním kupcům. Vyloženě se nabízí také možnost testování diváků filmů, kdy studia potřebují vědět, co v nich jejich dílo vyvolává. Další možností je vznik přesnějších testů na lhaní.

Dechová analýza je momentálně velmi trendy vědeckým oborem – řada týmů z celého světa pracuje na tom, jak z pouhého vydechnutí zjistit co nejvíce informací o zdravotním stavu člověka. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 2 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 3 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...