Španělsko posiluje svůj kosmický program, otestuje vlastní raketu

Španělsko by chtělo tento týden týden otestovat raketu Miura 1, která je sice zatím suborbitální, ale do dvou let by ji mohla následovat raketa schopná vynést na oběžnou dráhu asi půl tuny nákladu. Vyvinula ji španělská soukromá firma PLD Space, která tento měsíc už úspěšně provedla zážehové zkoušky.

„Už jenom mít ji na rampě je úspěch. Klíčové ale bude, když odstartuje a budeme moci technologii dál využít,“ uvedl Ezequiel Sánchez z firmy PLD Space, kterou v roce 2011 založili tři mladí nadšenci ve městě Elche na jihovýchodě Španělska.

Nyní má firma podle deníku El País asi 120 zaměstnanců, jejichž průměrný věk je pětatřicet let. V souvislosti s vývojem větší rakety by se měl podle Sáncheze počet zaměstnanců zvýšit.

K hranici vesmíru

Suborbitální raketa je raketa, která sice nedosáhne oběžné dráhy, ale překoná nebo se přiblíží hranici vesmíru. Raketa Miura 1 je dvanáct metrů dlouhá a v průměru má semdesát centimetrů.

Cílem nadcházejícího startu je otestovat technologii pro vývoj větší rakety Miura 5, která má být asi 34 metrů dlouhá a schopná vynést na oběžnou dráhu náklad o váze asi pět set kilogramů. Firma plánuje, že větší raketu by do vesmíru mohla poslat už v roce 2025.

„Z každé vteřiny, co Miura 1 poletí, získáme data pro vývoj Miury 5,“ řekl spoluzakladatel firmy PLD Space Raúl Torres. Miura 1 už je připravena ve středisku Cedea v provincii Huelva v jihošpanělské Andalusii a její start nyní závisí na počasí. To je zatím podle posledních předpovědí pro tento týden příznivé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 13 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 22 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...