Rychlé antigenní testy neodhalí podle české studie asi třetinu nakažených

Rychlé antigenní testy podle srovnávací studie českých odborníků neodhalí nemoc covid-19 asi u třetiny nakažených. Nákazu neodhalil tento typ testů ani u některých lidí s příznaky covidu-19. Studii prováděl tým pracovníků Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní nemocnice v Motole. Výsledky nemocnice oznámila v tiskové zprávě. Vláda v úterý schválila zavedení plošného testování na koronavirus antigenními testy v domovech pro seniory či postižené.

 „Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním. Celková senzitivita antigenních testů se podle našeho zjištění pohybuje pod hranicí 70 procent. Náš odhad byl přitom zhruba 85 procent,“ uvedl přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie Pavel Dřevínek. „Dá se říct, že tři z deseti covid pozitivních pacientů, a to dokonce i pokud mají příznaky, antigenní testy vůbec nerozpoznají,“ doplnil.

Výsledky pilotní studie jsou podle expertů z Motola plně v souladu s odborným stanoviskem Společnosti pro lékařskou mikrobiologii ČLS JEP a Laboratorní skupiny COVID MZČR z konce září, které upozorňuje na riziko falešně negativních výsledků při užití antigenních testů. Podobné výsledky naznačovaly i studie, o nichž informoval odborný časopis Nature.

Do studie se zapojilo zhruba 600 lidí, kteří v minulém týdnu přišli na odběrové místo motolské nemocnice a souhlasili se zapojením do studie. Byli to lidé ve věku od 11 do 78 let a věkový průměr testovaných byl 40 let. Aspoň jeden z příznaků covidu-19 na sobě pociťovala skoro polovina účastníků studie.

Odborníci zkoušeli dva typy antigenních testů, jejichž výsledky ověřovali spolehlivými PCR testy. U jednoho typu antigenního testu byla spolehlivost na 67 procentech a u druhého jen na 63 procentech. U jednoho z typů antigenních testů se objevily u dvou lidí i falešně pozitivní výsledky.

Jak fungují antigenní testy

Antigenní testy přinášejí výsledek rychleji než PCR testy, a to za 15 až 30 minut. Jsou také levnější než PCR testy. Při testování spolehlivějšími PCR testy trvá získání výsledků výrazně déle, podle motolské nemocnice asi čtyři hodiny.

Citlivost antigenních testů se nyní prověřuje také v Krajské nemocnici v Karviné nebo na jednom z odběrových míst zřízených v OKD. Ověření spolehlivosti se účastní také tři lokality ve Středočeském kraji, jak již dříve řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Antigenní testy mají být použity při plošném testování v pobytových sociálních zařízeních. Schválila to v úterý vláda. „Testy nakoupí VZP ČR. Jsou rychlé, cenově dostupné a případná pozitivita bude potvrzena PCR testem,“ sdělila po schválení ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na Twitteru. Podle údajů ministerstva zdravotnictví rychle přibývá nakažených seniorů, kteří patří ke skupinám obyvatel nejvíce ohrožených covidem-19.

Minulý týden Prymula také uvedl, že by měly být antigenní testy postupně vyžadovány pro personál a nové klienty v zařízeních sociální péče, ve zdravotnických zařízeních nebo například v lázních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.