Rozpočet pro Akademii věd bude příští rok o 207 milionů vyšší

Akademie věd ČR pro rok 2021 podle ministerstva financí získá 6,8 miliardy korun. Podle předsedkyně akademie Evy Zažímalové je částka o 207 milionů korun vyšší než letošní rozpočet.

Vyplývá to z vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) a Zažímalové. O financích na výzkum jednaly ve čtvrtek dopoledne. Letošní rozpočet pro Akademii věd byl 6,512 miliardy korun, pro příští rok se původně počítalo s částkou 6,586 miliardy korun.

„Jsme rádi, že rozpočet pro Akademii věd ČR stoupá, příští rok tak bude mít AV ČR oproti letošnímu roku zhruba o 207 milionů korun více,“ napsala Zažímalová.

„Umíme si ale představit, že bychom velmi efektivně využili i výrazně vyšší částku, a to především v institucionální části našeho rozpočtu. Musíme si uvědomit, jak se také ukazuje v současné nepříznivé epidemické situaci, že peníze pro vědu jsou především investicí do budoucna,“ upozornila předsedkyně.

Zástupci vědy loni s vládou uzavřeli memorandum o tom, že na rozvoj výzkumných organizací půjde od roku 2021 každoročně o čtyři procenta více. Akademie věd původně počítala s pěti procenty. Zažímalová už dříve uvedla, že zhruba 60 procent rozpočtu si instituce musí vysoutěžit v grantech. Posílení institucionální části rozpočtu má zajistit větší stabilitu pro vědeckou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 1 hhodinou

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 17 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 19 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 21 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 23 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
2. 6. 2026
Načítání...