Řeky jsou tak plné kokainu, že to ničí úhoře. Nezvládnou pak cestu do moře

Stopové množství kokainu spláchnutého do řek škodí ohroženým úhořům, zjistila nová studie. Úhoři jsou po požití kokainu hyperaktivní, navíc trpí úbytkem svalů, poškozením žaber a hormonálními změnami.

Účinky kokainu na fyziologii úhořů říčních můžou mařit jejich dlouhou migraci oceány za reprodukcí, uvedli vědci zkoumající dopad drogy.

Ve své studii při laboratorních testech použili stejnou stopovou koncentraci kokainu, která je v evropských řekách a vodních systémech v důsledku nelegálního užívání narkotik, především pak v blízkosti velkých měst.

Životní cyklus úhoře
Zdroj: Salvor/Wikimedia Commons

Úhoři byli vystaveni 20 miliardtinám gramu kokainu na litr vody po dobu 50 dní. Při pozorování se úhoři jevili hyperaktivní a jejich svaly vykazovaly známky vážných poškození včetně rabdomyolýzy – rozpadu vláken kosterních svalů – a otoků.

Úhoři na odvykačce

I poté, co absolvovali deset dní „na odvykačce“, tedy v čisté vodě, měli úhoři stále poškozené svaly a zvýšenou hladinu kortizolu. Tento stresový hormon může způsobovat úbytek tuku, ovšem úhoř říční potřebuje tukové rezervy, aby zvládl úspěšně migraci do Sargasového moře v západním Atlantiku, kde se úhoři třou.

Úhoří monté v délce přibližně 8 cm
Zdroj: Uwe Kils/Wikimedia Commons

„Všechny tkáně zasažené kokainem hrají klíčovou roli při přežití úhoře,“ řekla Anna Capaldová z Neapolské univerzity Fridricha II., která studii zveřejněnou v odborném časopise Science of the Total Environment vedla.

„Je tedy pravděpodobné, že úhoři vystavení kokainu mají sníženou výkonnost. Poškozené žábry například mohou snížit jejich schopnost dýchat, poškozené svaly jejich schopnost plavat.“

Kokain ve Vltavě

Předchozí studie zjistily přítomnost kokainu v mnoha evropských řekách včetně Vltavy nebo londýnské Temže. Dopad nelegálních drog, stejně jako například antibiotik a dalších znečišťujících látek na úhoře může být ještě závažnější.

„Ve znečištěné řece je nejen kokain, ale například i morfium, pesticidy, těžké kovy, fenoly a antibiotika,“ uvedla Capaldová. „Všechny tyto látky spolu mohou vzájemně reagovat s nepředvídatelnými následky. Takže poškození, která může úhoř utrpět, závisí na typu kontaminace vodního toku, jež je spojená s okolními lidskými aktivitami.“

Podle Capaldové je třeba provést další výzkum s cílem zjistit, jak může svalové poškození úhořů ohrozit jejich migraci a šanci na rozmnožení, a také to, jak může i stopové množství kokainu způsobit tak velké poškození úhoří fyziologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.