Plzeň vyšle do vesmíru malou družici. Pikosat vytvoří studenti

Plzeň bude mít ve vesmíru svojí vlastní družici. Pikosatelit s názvem PilsenCUBE II vznikne na Elektrotechnické Fakultě Západočeské univerzity a na oběžnou dráhu by se měl dostat příští rok.

„Cílem je nastartovat zájem mladých lidí o kosmické technologie a postupně z nich vychovávat specializované odborníky v dané oblasti. Několik podobných satelitů v České republice vzniklo, ale ten, na kterém pracujeme v Plzni, je unikátní. Jako jediný projekt svého druhu totiž dává příležitost studentům středních škol, mají opravdu jedinečnou možnost dostat svůj nápad až do vesmíru a dostat se k cenným údajům z oběžné dráhy. Investice, která rozvíjí talent a znalosti mladých lidí, je jednoznačně smysluplná,“ řekl primátor města Plzně Martin Zrzavecký. 

Podle Jiřího Hammerbauera, děkana Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, se prostřednictvím projektu Pilsen Cube II otevírá mladým lidem unikátní šance zapojit se do velmi specifické oblasti vývoje kosmických technologií a dlouhodobě se v tomto odvětví vzdělávat. „Jsme rádi, že naše Fakulta elektrotechnická ZČU se může těchto aktivit účastnit. V České republice nyní probíhá snaha několika výzkumných organizací a soukromých společností o oživení kosmického výzkumu, čehož je důkazem nedávno vypuštěný a úspěšně fungující český satelit VZLUSAT-1, který je z komunikační stanice na naší fakultě povelován. Očekáváme, že nyní zahájený projekt studentského satelitu PilsenCube II ve spolupráci s městem Plzní nebude ojedinělou událostí, ale impulzem pro rozvoj technického vzdělávání v souladu s plánovanými budoucími misemi českých satelitů,“ uvedl Jiří Hammerbauer.

Studenti u kormidla satelitu

Projekt je rozdělen na tři fáze. Nejprve studenti středních škol navrhnou vlastní experiment – tzv. payload družice, v dalším kole sestaví jeho prototyp a ti úplně nejúspěšnější se pak budou podílet na dokončení letového kusu a zabudování svého experimentu do družice.

„Dle zadávací dokumentace mohou studenti tvořit různě složité experimenty, od jednoduchých analogových nebo digitálních senzorů napojených na vnitřní subsystémy družice až po vlastní subsystém družice. Jedná se například o senzory pro měření prostorové orientace satelitu a jeho rotace, testování odolnosti základních součástek proti podmínkám vesmíru (radiace, rozsah teplot, vakuum) nebo senzory měřící základní parametry satelitu (osvit družice, napájecí napětí, atd.). Soutěž se ale neomezuje jen na experimenty elektronické, je možné pracovat i na měřitelných pokusech například z oblasti biologie, fyziky, strojírenství a další,“ vysvětlil Ivo Veřtát z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, která projekt technicky zaštiťuje.

V rámci projektu je vyhlášena také nesoutěžní sekce. „Do té se mohou přihlásit studenti bez věkového omezení, přičemž nemusejí mít zkušenosti s vývojem elektronických systémů. Otevírá se zde prostor například pro datové analytiky, programátory pro podporu operátorů satelitu, realizaci stanoviště pro příjem signálů z družice a další, možností je celá řada. Studenti mají k dispozici navržené formy spolupráce, nebo mohou přijít s vlastním nápadem,“ doplnil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 20 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
před 23 hhodinami

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.