Bavlněné tašky mají na životní prostředí horší dopad než polyesterové textilní tašky pro opakované použití, popsali vědci ve studii, která vznikla pro ministerstvo životního prostředí. Zkoumání celkových dopadů se přitom kvůli obrovskému množství faktorů ukázalo jako neobyčejně složité.
České ministerstvo životního prostředí oslovilo experty z Vysoké školy chemicko-technologické, aby posoudili, jaký dopad mají tašky z různých materiálů na životní prostředí. Posuzovali tašky z papíru, z HD polyetylenu (plast s vysokou hustotou – HPPE), z LD polyetylenu (plast s nízkou hustotou – LDPE) , z bavlny a z polyesteru. Přitom tašky z papíru a polyetylenu byly jednorázové, tašky z bavlny a polyesteru byly pro dlouhodobé používání. Celkem se hodnotilo šest typů nákupních tašek.
Autory studie zajímalo mnoho kategorií dopadů na životní prostředí. Proto pro ně bylo složité popsat, který materiál byl vůči přírodě nejohleduplnější. „Některá taška se nepříznivěji projevuje v jedné kategorii dopadu, jiná v jiné kategorii. Pro celkové zhodnocení jednotlivých scénářů životních cyklů tašek je nutno vhodným způsobem interpretovat všechny kategorie dopadu současně, a to přestože jsou vyjádřeny v různých jednotkách,“ uvádí ve studii.
Výsledky shrnuli do sedmi základních bodů:
- Nejvyšší environmentální dopady vykazují tašky z LDPE, tedy z polyetylenu s nízkou hustotou.
- Nejnižší environmentální dopady vykazuje polyesterová textilní taška pro opakované použití.
- Papírová taška se té polyesterové, co se environmentálních dopadů týče, vyrovná až v případě opakované sedminásobné recyklace papírového vlákna, což je pravděpodobně za technologickým limitem.
- Scénáře zahrnující skládkování a energetické využití jednorázových tašek z LDPE, HDPE a papíru zjistily vyšší environmentální dopady než u tašek textilních určených pro dlouhodobé používání.
- Environmentální dopady tašek z papíru a z HDPE jsou srovnatelné.
- Opakovaná materiálová recyklace papírových i polyetylénových tašek snižuje jejich environmentální dopady.
- Bavlněná taška má vyšší environmentální dopady než taška polyesterová, a to i v případě, že je vyrobena z organické bavlny.
Překvapivě špatné výsledky bavlněných tašek jsou způsobené především závažnými škodami, které vznikají ve fázi pěstování bavlny a podepisují se na emisích do ovzduší, vyšší spotřebě vody, přeměně krajiny nebo vlivu na ozonovou vrstvu.
O dopadu plastů na životní prostředí se mluví stále častěji a řada zemí se je už také snaží omezovat. Naposledy rozhodla o zákazu některých jednorázových plastových výrobků Itálie. Vůbec nejrozšířenějším problémem jsou právě plastové sáčky a tašky – také jim hrozí omezování. Například Austrálie dokázala snížit používání plastových sáčků za několik měsíců o osmdesát procent.
