Na konci dubna zaskočil astronomický svět japonský vědec Yuji Nakamura, když oznámil, že se na obloze objevila hvězda, která nikdy předtím nebyla vidět pouhým okem.
Astronom poprvé pozoroval nečekané vzplanutí hvězdy Vo392 v souhvězdí Persea. Existovala sice i dříve, ale byla natolik málo jasná, že k jejímu pozorování bylo zapotřebí hvězdářských dalekohledů. Jedná se o proměnnou hvězdu UG, jejíž jasnost se pohybuje normálně mezi 14–17 mag, v současné době však její jasnost stoupla až na 6,2 mag.
To znamená, že je vidět dostatečně dobře i malým dalekohledem, jako je třeba lovecký triedr, ale lidé s dobrým zrakem by ji na dokonale temné a čisté obloze mohli vidět i pouhým okem. Astronom John Bortle říká: „Jde o unikátní případ v dějinách astronomie proměnných hvězd.“
- Souhvězdí Persea je jedním ze 48 souhvězdí uvedených v díle řeckého astronoma Ptolemaia ze 2. století našeho letopočtu a současně jedním z 88 moderních souhvězdí. Nachází se severně od nebeského rovníku. Jméno souhvězdí vychází z řecké mytologie. Perseus, po němž je pojmenováno, byl jedním ze synů boha Dia a manželem etiopské princezny Andromedy. Se dvěma souhvězdími z řecké mytologie na obloze sousedí, a to se souhvězdím Kasiopeji na severu a souhvězdím Andromedy na západě. Kromě nich také se souhvězdím Trojúhelníku na západě, se souhvězdím Berana a Býka na jihu, souhvězdím Vozky na východě a souhvězdím Žirafy na severu.
Zkratka mag v tomto případě označuje takzvanou magnitudu, tedy zdánlivou hvězdnou velikost – udává, jak jasné jsou různé objekty na obloze. Čím menší toto číslo je, tím vyšší je její jasnost. Toto číslo nemá nic společného se skutečnými rozměry hvězd, jde opravdu jen o to, jak dobře je objekt vidět ze Země. Původně tento systém vznikl už ve starém Řecku, dvě stě let před naším letopočtem, ve 20. století byl upraven tak, aby vyhovoval moderní astronomii.
Platí přitom, že lidské oko v ideálním případě dokonale tmavého pozadí by mělo být schopno registrovat hvězdy o jasnosti maximálně 8. až 9. mag. V praxi jsou okem bez dalekohledu za dobrých pozorovacích podmínek viditelné objekty o hvězdné velikosti asi 6. magnitudy; v České republice to ovšem již kvůli světelnému znečištění nejde.
Co víme o „nové“ hvězdě v souhvězdí Perseus
Podle Nakamury se z hvězdy stala nova, což se u tohoto typu hvězd stává výjimečně. Server astro.cz to komentuje slovy „Astronomové snad ani nepamatují, kdy se z UG hvězdy stala nova, mají tedy nyní dozajista nad čím přemýšlet.“
Hvězda se dá v těchto dnech bez problémů pozorovat nad severozápadem, už kolem půl desáté večer – pokud znáte souhvězdí Persea dostatečně dobře, na první pohled si při pohledu do dalekohledu všimnete, že v něm jedna hvězda přebývá.
Jak se bude jasnost hvězdy vyvíjet dále, není jasné, podle posledních informací už její jasnost zřejmě klesla asi na 7,2 mag.
