Nejnovější předpovědi pro zbytek hurikánové sezony v Atlantiku používají výrazy „extrémně aktivní“, „nadnormální“, a dokonce „historické“. Znamená to, že pro obyvatele Ameriky mohou být následky velmi dramatické a bolestivé.
Letošní hurikánová sezona bude rekordní, ukazují modely. Vědcům mohou dojít jména pro bouře
Na začátku srpna zveřejnily své upřesněné předpovědi vývoje bouřkové sezony v Atlantiku dvě hlavní instituce: Coloradská státní univerzita a Centrum pro předpovídání klimatu NOAA.
Obě se shodují, že zbytek roku se ponese ve znamení velmi aktivní a potenciálně značně nebezpečné bouřkové sezony – které navíc zasáhne především části Ameriky, jež jsou nejvíce postižené pandemií nového koronaviru. „Očekáváme, že se bude jednat historicky o jednu ze silnějších sezon,“ uvedl Gerry Bell, expert na hurikány z NOAA.
Hlavní příčinou jsou vyšší teploty mořské vody v Atlantiku a současně slabší větrné proudy – z teplejší vody mohou hurikány načerpat více energie, takže pak bývají silnější a déle vydrží.
Podle NOAA přesně tohle hrozí – „extrémně aktivní sezona, kdy se mohou tvořit silnější a déle trvající bouře, než je průměr.“
Scénář roku 2005
Podle scénářů, s nimiž vědci pracují, by dokonce mohla meteorologům dojít jména pro bouře. Dostávají je totiž podle písmen abecedy a zbývá jich už jen posledních 15, přičemž by se mohlo objevit až dvacet bouří. V takovém případě by byly pojmenovány slovy, která začínají na písmena řecké alfabety.
Jména pro tropické bouře 2020
Něco takového se nestalo od roku 2005, který byl rekordně tragický: tehdy se na pevninu dostalo šest hurikánů, včetně Katriny, která značně poškodila New Orleans.
Podle modelu Coloradské státní univerzity by se v průběhu příštích čtyř měsíců mohlo vytvořit 10 hurikánů. Ještě na jaře tento model předpovídal 16 pojmenovaných bouří, nyní už je to 24. Navíc jeho autoři podotýkají, že hurikány by se mohly tvořit i po oficiálním konci letošní sezony, tedy po 30. listopadu.
Podle Philipa Klotzbacha, který se na této předpovědi podílel, je důležitá hlavně síla hurikánů. „Zásadní je, že po 5. srpnu může přijít 10 dalších hurikánů. To je nejvíc pojmenovaných bouří i hurikánů, co jsme kdy předpovídali,“ uvedl. Meteorolog uvádí, že dva hurikány první kategorie se už zformovaly v červenci – byly to Hanna a Isaias. Z těch, co teprve přijdou, by jich pět mělo být třetí kategorie; to znamená, že vítr dosáhne rychlosti přes 178 kilometrů za hodinu. Pak bude natolik silný, aby poškodil nezpevněné budovy, kácel stromy a způsobil, v kombinaci s vodou, obrovské škody na majetku.
Druhá předpověď
Předpověď NOAA je podobně pesimistická: v květnu ještě predikovala 60procentní pravděpodobnost nadnormálně silné hurikánové sezony, nyní už to je 85 procent. Normálně silná sezona nastane jen s 10procentní pravděpodobností a podprůměrně silná dokonce jen na pět procent.
Je to poprvé, co NOAA předpovídá 25 pojmenovaných bouří: z nich bude sedm až 11 hurikánů, přičemž šest jich může být velmi silných. Součástí těchto čísel je i devět bouří, které už proběhly (dva hurikány a sedm tropických bouří) do 30. července. I to je rekordní údaj, který naznačuje, jak silná je a ještě bude letošní sezona: normálně se totiž devátá bouře roku formuje až kolem 4. října.
Příčiny silných bouří
Tyto předpovědi se opírají o několik faktorů. Hlavním je nadprůměrně teplá voda v Karibiku a tropické části Atlantiku. Kromě toho hrají roli také slabší vertikální střih větru a silnější západní africký monzun.
Motorem těchto změn je fenomén nazývaný Atlantic Multidecadal Oscillation neboli AMO. Jev AMO stále ještě není úplně pochopený; vědci ho s globálními změnami klimatu zatím nespojují, jeho hlavní příčinou by měly být takzvané Rossbyho vlny (vlny vznikající v západním výškovém proudění na severní polokouli na styku chladného polárního a teplého tropického vzduchu). Podle řady prací má AMO vliv na klima Evropy v letních měsících, úvahy o spojení tohoto jevu se vznikem hurikánů se začaly objevovat od roku 2001.